Ke konci srpna skončil státní rozpočet v přebytku 14,8 miliardy korun. To přibližně odpovídá loňské hodnotě, kdy státní rozpočet po prvních osmi měsících hospodařil s přebytkem 15,6 miliardy korun. Na příjmové straně státního rozpočtu si můžeme všimnout meziročního růstu o 73,4 miliardy korun. To přibližně odpovídá růstu výdajů o 74,3 miliardy korun.

Struktura státního rozpočtu se do budoucna může ukázat jako problematická, protože výdaje jsou z velké části ze zákona povinné, ale příjmy do značné míry závisí na ekonomickém růstu. Ten s končícím hospodářským cyklem začíná klesat.

Na příjmové straně veřejných rozpočtů dominuje výběr daně z přidané hodnoty, který meziročně vzrostl o 9,1 procenta. To je více než spotřeba vlády i domácností. Na úrovni veřejných rozpočtů tak dochází ke zvyšování efektivity vybírání DPH,což má pozitivní dopad na státní rozpočet i rozpočty obcí a krajů. Příjmová strana státního rozpočtu je dále ovlivněna růstem výběru daně z příjmů fyzických osob a odvodů pojistného na sociální zabezpečení. Zde se projevuje efekt rostoucích mezd a platů, který je doprovázen zvyšující se zaměstnaností.

Na výdajové straně si lze všimnout, že 41,8 procenta výdajů je spotřebováno na sociální dávky, kde nejvyšší položkou o velikosti 288,1 miliardy korun jsou důchody. Dynamicky narůstají výdaje na platy státních zaměstnanců, které meziročně vzrostly o 13,6 procenta. Naopak investice zůstávají za očekáváním a ke konci srpna se podařilo vyčerpat jen 52,6 procenta alokace na letošní rok.

"Vzhledem ke končícímu hospodářskému cyklu nelze očekávat, že příjmy státního rozpočtu budou v letech 2019 a 2020 růst stejně dynamicky jako doposud. Je proto nutné se zaměřit na výdaje státního rozpočtu, které musí reflektovat klesající hospodářský růst."

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli: