Tento malý bojovník s velkým srdcem vyslal značku Fiat až na vrchol a navždy se tak zapsal do dějin motosportu. Ve sbírce fondu je přímo ten vůz, jehož kola vygumovala asfalt i konkurenci na závodech přelomu 70. a 80. let.
Tato tradiční italská značka není v kontextu automobilových závodů až tak známá, přestože se její modely objevovaly na startovních listinách různých podniků už od počátku dvacátého století. Poměrně úspěšná éra ovšem přišla ve druhé polovině sedmdesátých let, kdy Fiat vyslal na soutěžní tratě model 131 Mirafiori Abarth GR4. Jedním z automobilů, které tehdy závodily v továrním týmu, byl i unikátní exemplář ze sbírky fondu Engine Classic Cars.
Závodní Fiat 131 Mirafiori navázal na model 124 Abarth. Jeho základem byl dvoudveřový Fiat 131 Abarth vyrobený v požadované homologační sérii čítající 400 kusů. Některé zdroje uvádí dokonce 500 vyrobených exemplářů. Závodní provedení ale prošlo řadou úprav, na kterých se podílely společnosti Bertone a samozřejmě Abarth. První jmenovaná obstarala výrazně rozšířené plastové blatníky, přepracovanou kapotu (opět plastovou) i víko zavazadelníku s decentním spoilerem. Abarth vyladil techniku. Dvoulitrový čtyřválec dostal rozvod DOHC, kované písty, vstřikování paliva Kugelfischer nebo elektronické zapalování. Výkon mohl být až 191 kW (260 k). Na rozdíl od obyčejné 131 měl závodní speciál také nezávislé zavěšení na obou nápravách a samosvorný diferenciál vzadu. Italský závodní sedan, který se mimochodem na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let objevoval i díky netovárním týmům rovněž na československých soutěžích, zaznamenal poměrně hodně úspěchů. Vrcholem byly roky 1977, 1978 a 1980, kdy Fiat získal mistrovské tituly. Závodní 131 Mirafiori Abarth celkově zvítězil v osmnácti podnicích mistrovství světa. Vůz ze sbírky fondu Engine Classic Cars má oficiálně potvrzený původ a během své závodní kariéry se zúčastnil řady soutěží. Jezdil s ním například Markku Alén, Sandro Munari i Walter Röhl. Ukázal se na startu Safari Rallye 1979 nebo ve stejném roce v Brazílii, nechyběl na Rallye di San Marino 1980, na Acropolis Rallye 1981 a tak dále. V závodech se vůz objevoval až do roku 1983.
Zajímavostí tohoto konkrétního exempláře je také fakt, že se v roce 2016 na žádost Markku Aléna zúčastnil výjimečné exhibice Alitalia Parade, která proběhla při Rally Legend v San Marinu. Markku Alén a Sandro Munari se při té příležitosti na střechu automobilu zařazeného do sbírky Engine také podepsali. Během vyhlašování jednoho ročníku ankety Zlatý volant pak na střechu přidal svůj podpis ještě italský motocyklový jezdec, držitel patnácti titulů mistra světa, vítěz 122 velkých cen a přítel Markku Aléna Giacomo Agostini. Fiat 131 Mirafiori Abarth GR4 zároveň představuje jeden ze symbolů konce závodní éry, kdy se po tratích proháněly automobily s pohonem zadních kol a atmosférickým motorem. V roce 1980 Audi představilo nový model Quattro s pohonem všech kol a přeplňovaným motorem, který svými úspěchy prakticky ukončil éru zadokolek. Poslední, kdo dokázal s pohonem na zadní uspět, byla ještě začátkem osmdesátých let Lancia 037, která na Fiat 131 Mirafiori v závodních aktivitách italského koncernu navázala.
| Výrobce: | Fiat |
| Model: | 131 Mirafiori Abarth GR4 |
| Rok výroby: | 1978 |
| Objem motoru: | 1995 cm3 |
| Výkon: | 140 kW (190 k) |
| Počet válců: | 4 |
| Převodovka: | 5stupňová |
| Kategorie: | Závodní vůz |
| Počet dveří: | 2 |
| Typ paliva: | Benzin |
| Barva: | Bílá |
Alternativní investice
do netradičních skupin aktivit
Příležitost se podílet
na úspěchu firem
Komplexní servis v oblasti
osobních financí
