V lednu letošního roku došlo podle Českého statistického úřadu k meziročnímu růstu ceny elektřiny o 8,2 procenta. Nárůst ceny elektřiny byl způsoben vývojem na evropském trhu, kde za poslední rok vzrostla cena 1 MWh ze 34,1 eura na 45,9 eura, přičemž v závěru loňského roku se cena 1 MWh dostala až na úroveň 56,7 eura. Růst ceny elektřiny bude pravděpodobně pokračovat i v následujících letech, kdy se významně promění energetický trh v Evropské unii.
Německo se zavázalo, že do roku 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny, které v současné době vyrábí zhruba 13 procent německé produkce elektřiny. To je přibližně stejně jako všechny německé fotovoltaické a vodní elektrárny. Produkce elektřiny z jádra by měla být postupně nahrazována obnovitelnými zdroji. To si však vyžádá masivní investice, které se budou promítat do koncových cen. Navíc výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů má proměnlivý výkon závislý na počasí. Tento problém se bude muset řešit investicemi do přenosové soustavy, což v konečném důsledku opět povede k růstu koncové ceny elektřiny.
Do ceny elektrické energie se promítá i cena emisních povolenek, která v poslední době výrazně roste. Jen za poslední rok stoupla cena povolenek za jednu tunu oxidu uhličitého z úrovně 9,5 eura na 20,4 eura. Tento vývoj staví do nepříjemné pozice produkci z uhelných elektráren, která přestává být rentabilní. Navíc do roku 2030 bude muset být v rámci Evropské unie produkováno 32 procent elektřiny prostřednictvím obnovitelných zdrojů, což je například pro výrobu elektřiny v České republice značně ambiciózní plán, který si vyžádá masivní investice s dopady na koncovou cenu elektřiny.
"Výstavba nových jaderných bloků jde mimo trend evropské energetické politiky. Rozumnější je prodloužit životnost stávajících jaderných elektráren. Do budoucna bude nezbytné kompletně přepracovat státní energetickou koncepci a ve větší míře se zaměřit na obnovitelné zdroje energie."
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
Líbil se Vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli
+420 255 710 710