Roční míra inflace v Evropské unii dosáhla v červenci úrovně 1,4 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v eurozóně. Nejvyšší inflace o velikosti 4,1 procenta byla zaznamenána v Rumunsku. Inflace o velikosti 3,0 procenta a vyšší byla vykázána ještě v Maďarsku, Slovensku a Lotyšsku.
Jedinou zemí Evropské unie, která vykázala deflaci, bylo Portugalsko. Tamní ceny v červenci 2019 oproti červenci 2018 poklesly o -0,7 procenta. Velmi nízká míra inflace o velikosti 0,5 procenta a nižší byla vykázána v Itálii, Dánsku, Řecku, Irsku a na Kypru.
Česká republika má ve srovnání s ostatními státy Evropské unie relativně vysokou míru inflace. Podle dat Eurostatu dosahuje velikosti 2,6 procenta. Český statistický úřad publikoval data o růstu spotřebitelských cen v České republice již před týdnem. Podle nich meziroční míra inflace v červenci dosahovala úrovně 2,9 procenta.
Inflaci v Evropské unii tlačí vzhůru země z východní Evropy, které postupně dohání cenovou hladinu na Západě. Inflaci naopak stlačují dolů země z jižní Evropy, které jsou výrazně zadlužené. Jedná se především o takzvané země PIGS, tedy Portugalsko, Itálii, Řecko a Španělsko.
Nízká míra inflace v eurozóně může vyvolat reakci Evropské centrální banky, která uvažuje o navýšení inflace a hospodářského růstu prostřednictvím uvolnění měnové politiky. V takovém případě by byli poraženi takzvaní jestřábi, kteří preferují nízkou míru inflace před hospodářským růstem, a proto upřednostňují utaženou měnovou politiku a vyšší úrokové sazby.
"Evropská centrální banka má vzhledem k nízké míře inflace v eurozóně silný argument pro uvolňování měnové politiky. Je proto možné, že mezi centrálními bankéři zvítězí takzvaná holubičí strategie, která preferuje vyšší hospodářský růst před nízkou inflací. V takovém případě lze očekávat uvolnění měnové politiky například pomocí kvantitativního uvolňování či snižování úrokových sazeb."
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
+420 255 710 710