investice.cz
/magazín
Vaše investiční příležitosti
Akcionáři London Stock Exchange odhlasovali sloučení s Deutsche Börse. Vznikl by tak největší burzovní dům nejen v Evropě, ale vůbec na světě co se objemu tržeb týče.
Na fúzi se oba podniky dohodly již v březnu, akcionáři Londýnské Stock Exchange (LSE) ji odsouhlasili až na začátku července, chvíli po britském referendu o vystoupení z EU. V současnosti se ještě čeká na posvěcení německými akcionáři a schválení evropského antimonopolního úřadu.
Strategií LSE je být vpravdě globálním centrem. Již nyní například vydává exotické dluhopisy a finanční nástroje zacílené třeba na arabský svět a na rozdíl od Ameriky spolupracuje s Čínou. Aby se jí to podařilo, potřebuje dominovat v Evropě. V její kontinentální části ale dominuje Deutsche Börse (DB) se sídlem ve Frankfurtu, proto má londýnská burza zájem o ni. LSE tímto krokem navíc potvrdí postavení jednoho ze tří celosvětových finančních center (prvním je New York, druhým Hong Kong).
„Je to snaha růst na trhu, kde nejsou žádné jiné možnosti jak zvyšovat tržby a zisky pro akcionáře. A také zvýšit konkurenceschopnost vůči jiným finančním centrům,“ vysvětluje Martin Vlček, analytik BH Securities. „Převzetím konkurenta se vám prakticky přes noc zvětší tržby, oslabíte konkurenci a získáte dodatečné zisky. Vždy je ale otázka, za jakou cenu, zda je to pro akcionáře výhodné.“
Před touto otázkou stojí němečtí akcionáři i nyní, podobně jako 12 let zpátky. Tehdy totiž plánované převzetí LSE nakonec zamítli, protože by to pro ně bylo drahé. Tentokrát jsou ale šance na to, že to vyjde, vysoké. Transakce by měla proběhnout výměnou akcií, přičemž mírně navrch s 54,4 % bude mít frankfurtská burza. Zbylá procenta by si mezi sebou rozdělili majitelé londýnské a milánské burzy, která do LSE skupiny také patří.
Pro britské akcionáře je schválení fúze logické. Je pojistkou, aby i po brexitu měli snadný přístup na evropské finanční trhy. Budou ale kvůli tomu zřejmě muset udělat nějaké ústupky. Například německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin si nepřeje, aby kvůli odchodu Británie z EU měla nová burzovní skupina ústředí v Londýně. Nebo aby se finanční operace v Euro měně prováděly v LSE, jako tomu bylo dosud. Dá se proto očekávat, že sídlo a rozdělení aktivit budou předmětem poměrně náročného politického a ekonomického boje.
Radost ale nakonec nebudou mít jen akcionáři obou burz. Investoři a firmy pohybující se na evropských finančních trzích by měli z nového subjektu také profitovat. Vzhledem k tomu, že Londýn je celosvětovým centrem, tak by se skrze něj evropské akcie mohly dostat do celého světa a firmy v Londýně zase získají přístup k investicím v kontinentální Evropě, což by prospělo celému systému.
Z pohledu zákazníků by fúze obou burz mohla přispět k posunu evropských finančních trhů a přiblížit je fungování v Americe, která je dnes číslo jedna. „Z dlouhodobého hlediska doufám, že v Evropě se díky tomu zlepší přístup k informacím, bude jich víc a budou jednoduše dostupné pro širší veřejnost. V tomhle ohledu Evropa výrazně zaostává za Amerikou,“ konstatuje Martin Vlček. V Americe je trh sjednocen i díky existenci centrálního systému - Komisi pro cenné papíry. Evropu oslabuje jazyková bariéra a fakt, že firmy často nereportují v anglickém jazyce, ani jednotným způsobem (Národní účetní standardy ne vždy odpovídají IFRS či GAAP). Informace jsou navíc roztříštěné, investor si je složitě musí hledat v jednotlivých zemích u různých národních burzovních institucí.
Pro investory by zase fúze mohla znamenat větší likviditu na trhu a lepší šanci přilákat světový kapitál, který dnes většinou míří do USA, kde je obrovská likvidita a transparentnější nástroje. „Amerika má navíc nejlépe rozvinutý trh Initial Public Offering, tj. vstup na burzu. V této oblasti bych já doufal, že se díky vzniku největší burzy Evropa někam posune a dokáže vygenerovat domácí i zahraniční rizikový kapitál, který by byl ochoten více investovat do nově vznikajících firem nebo rizikovějších investic podniků vstupujících na burzu,“ vysvětluje Martin Vlček.
Plynou z fúze nějaké nevýhody? Když pomineme fakt, že se na obou stranách spojujících společností bude ve jménu efektivity propouštět – předpoklad je asi 1250 lidí – tak pozitiva převyšují negativa. Pokud by se burza stala totálně dominantní teoreticky by se mohly zvednout poplatky, nároky na členy burzy a zhoršit se prostředí pro obchodování, protože zákazníci by už neměli na výběr. Proto však transakci posuzuje antimonopolní úřad, aby této situaci předešel.
Krátkodobě mohou také ostatním burzám na kontinentě vzniknout dodatečné náklady, aby se sladily s novými potřebami. Některé burzy, jako Paříž a Amsterdam, také budou chtít využít situace k tomu, aby se pokusily pro sebe získat část některých aktivit na které jsou napojeny banky a brokeři dnes sídlící v Londýně, domnívá se Martin Vlček. „Je to příležitost přesunout finanční instituce někam jinam a burzy i města se budou snažit nabídnout kvalitní infrastrukturu investičním společnostem a bankám, aby u nich měly nejen svá daňová sídla, ale i fyzická, kvůli pracovním příležitostem pro obyvatele,“ říká a dodává, že Pražské burzy se však fúze prakticky nedotkne.
Jestli jste již načerpali dost informací, přišel čas zamyslet se, jak je využít. Pokud máte chuť zapojit se do světa investic, stačí si vybrat svou příležitost.
