ČEZ loni vydělal 9,9 miliardy korun

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy zisk naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Představenstvo firmy navrhne valné hromadě vyplatit za loňský rok dividendu 44 Kč na akcii. ČEZ změní dividendovou politiku. Výplatní poměr dosud činil 80 až 100 procent z očištěného čistého zisku, nově to bude 60 až 80 procent. Důvodem je mimo jiné dlouhodobá udržitelnost, ale i nutné investice související s obměnou výrobního portfolia, uvedla firma.

K výraznému meziročnímu nárůstu čistého zisku skupiny ČEZ přispěla hlavně nižší tvorba opravných položek k dlouhodobým aktivům v zahraničí. Negativně na meziroční srovnání naopak působilo zrychlení odpisů kvůli zhoršení tržních a regulatorních podmínek pro dlouhodobý provoz uhelných elektráren.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) za rok 2021 proti předchozímu roku klesl o 1,5 miliardy na 63,2 miliardy Kč. O sedm procent na 227,8 miliardy Kč vzrostly provozní výnosy firmy. Čistý dluh skupiny ČEZ klesl v roce 2021 téměř o 33 miliard korun.

"Výsledky hospodaření překonaly naše výchozí očekávání zejména díky rekordnímu zisku z obchodování s komoditami na zahraničních trzích, vyšším realizačním cenám vyrobené elektřiny a díky stabilnímu bezpečnému provozu jaderných zdrojů," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ od 1. ledna 2023 sníží výplatní poměr dividend. Podle Beneše činí průměr výplatního poměru na energetickém trhu právě 60 procent. "Myslíme si, že by dlouhodobá dividendová politika měla být udržitelná," řekl Beneš. Úprava výplatního poměru odráží podle něj také nutnost plnit cíle strategie firmy, kdy společnost musí masivně investovat do obnovy jeho výrobních zařízení. "Vše, co vyděláme, nemůžeme vyplatit," uvedl Beneš.

Loni ČEZ vyplatil akcionářům z předloňského zisku dividendu 52 korun za akcii před zdaněním. Vyšší dividendu schválili akcionáři ČEZ jen v roce 2010 ze zisku roku 2009, a to 53 korun za akcii. Výše dividendy podle firmy odrážela prodej rumunských aktiv společnosti.

Za hlavní potenciální rizika pro ČEZ kvůli ruské invazi na Ukrajinu lze podle Beneše považovat zejména dopady situace a uvalených sankcí na zajištění dodávek jaderného paliva pro české jaderné elektrárny, zajištění údržby výrobních zařízení, zajištění nákupu plynu pro koncové zákazníky a plnění závazků obchodních společností z titulu uzavřených komoditních kontraktů. Skupina ČEZ jako subjekt kritické infrastruktury přijala veškerá bezpečnostní opatření.

Zásoba takzvaných palivových souborů se podle Beneše liší v Dukovanech a Temelíně. V Dukovanech je zásoba vyšší, a to zhruba na tři roky, Temelín má zásoby asi na dva roky. Palivo pro Dukovany je podle Beneše specifické, schopnost dodat takto specifický výrobek od jiného dodavatele než ruského není tak vysoká, uvedl. Palivo v Temelíně je podle něj možné nahradit palivem od jiného než ruského výrobce jednodušeji.

Beneš dnes zároveň připustil, že se v současné situaci může stát, že uhelné elektrárny zůstanou v provozu déle než firma dosud plánovala. Je podle něj také možné, že tyto zdroje budou muset po nějakou dobu vyrábět o něco více, než s čím počítaly plány na jejich postupné odstavení. Současná vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce dokončit odklon od uhlí do roku 2033.

Analytici hodnotí hospodaření ČEZ za loňský rok pozitivně, a to zejména kvůli silnému výhledu letošní ziskovosti a výhledu dividendy na rok 2023. Podle ekologického Hnutí Duha by měl ČEZ zrychlit rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů a svoje cíle v této oblasti zvýšit. Firma by tak měla učinit vzhledem k růstu cen energií kvůli drahým a nejistým dodávkám zemního plynu a potřebě snižovat závislost na Rusku, uvedli ekologové.