Záchrana Credit Suisse bankou UBS přinesla švýcarské ekonomice nová rizika

Záchrana švýcarské banky Credit Suisse, kterou před rokem převzala konkurenční UBS, přinesla švýcarské ekonomice nová rizika. Ve zprávě věnované této alpské zemi to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Spojení obou velkých bank sice zajistilo finanční stabilitu, transakce ale podle OECD vyvolává otázky ohledně dominantního postavení UBS na švýcarském trhu a potřeby silnější finanční regulace v budoucnu.

Největší bankovní fúze od světové finanční krize, kterou zorganizoval švýcarský stát, aby zabránil krachu Credit Suisse, vytvořila skupinu, jejíž aktiva převyšují ekonomický výkon země. Vliv banky UBS, která byla už před fúzí v globálním měřítku systémově významnou finanční institucí, se po akvizici Credit Suisse ještě zvětšil. Podle předpisů spojených s bankami, které jsou příliš velké na to, aby mohly zkrachovat, musí UBS nyní splňovat ještě přísnější regulatorní požadavky.

Rada pro finanční stabilitu (FSB) obdobně v únoru zdůraznila riziko, které by pro Švýcarsko představoval krach UBS. Vyzvala proto vládu v Bernu, aby posílila kontrolu nad bankami. Švýcarská vláda má v příštích měsících předložit návrhy, jak zpřísnit regulaci velkých bank, včetně posílení pravomocí hlavního orgánu pro dohled nad finančním sektorem Finma.

OECD také vznesla otázky ohledně konkurence, protože podle údajů švýcarské centrální banky má UBS na domácích vkladech a úvěrech po akvizici svého konkurenta zhruba 25procentní podíl. Švýcarská komise pro hospodářskou soutěž se vyslovila pro hlubší prošetření dominantního postavení UBS v některých částech trhu, uvedla v únoru agentura Reuters.

Šéf UBS Sergio Ermotti odmítá kritiku, že jeho banka je příliš velká. Říká, že se s ní pojí málo rizika a že je diverzifikovanější a silnější.

Co se týče hospodářského růstu země, OECD má za to, že letos švýcarské hospodářství poroste tempem 0,9 procenta. Růst na příští rok pak OECD odhaduje na 1,4 procenta. To je ovšem pod dlouhodobým průměrem, který činí 1,8 procenta. Vláda loni v prosinci odhadla, že ekonomika letos vykáže růst o 1,1 procenta a příští rok o 1,7 procenta.

"Slabá zahraniční poptávka, přísnější podmínky financování a zvýšená nejistota tíží (švýcarskou) ekonomiku," uvádí zpráva OECD.

Zdroj: ČTK