Dva Danové bojují o energetiku

Oba mají ambice stát se pány české energetiky. Strategii, jak toho dosáhnout, volí každý jinou. Která z nich zvítězí, se zatím nedá odhadnou. Daniel Beneš, šéf firmy ČEZ, kterou ze  70 procent vlastní stát. A Daniel Křetínský, který vede Energetický průmyslový holding (EPH) a více než třetinu z něj vlastní.

Zatímco Beneš, který teď řeší, jak zastavit více než pětiletý pokles zisků, musí prakticky každé rozhodnutí hájit před politiky, má při rozhodování Křetínský volnější ruce.

Jaké jsou osobnosti

Beneš ví, že jeho pozice je křehká, takže si nemůže dovolit udělat sebemenší chybu. Politici, kteří firmě vládnou, mu drží nůž pod krkem. Loni jen těsně přežil pokus ministra financí Andreje Babiše o sesazení z čela společnosti. Letos už proto slíbil, že pošle do státní poklady vůbec největší podíl ze zisku v historii ČEZ. S návrhem na dividendu ve výši 40 korun na akcii přišel dlouho před valnou hromadou, která o ní bude rozhodovat.

Ani Křetínský se bez politiků – a to včetně těch bývalých, pro své obchody angažoval třeba expremiéra Mirka Topolánka – zcela neobejde. Na rozdíl od Beneše vůči nim může vystupovat sebevědoměji, nemají páky, jak ho odvolat.

Jak silnou mají firmu

I když se Křetínský pomocí nákupů v zahraničí snaží ČEZ z pozice národního šampiona dlouhodobě sesadit, zatím má polostátní firma lepší pozici. I přes setrvalý pokles zisku vykazuje ČEZ zhruba stále dvakrát vyšší zisk před odpisy než EPH. Loni dosáhl ČEZ 72,5 miliardy korun, pro letošek to má být kolem 70 miliard. Dvakrát vyšší je i přes propouštění v posledních letech počet zaměstnanců. ČEZ jich má téměř 26 tisíc, EPH přes 12 tisíc.

Paradoxně to byl ČEZ, který ještě v éře Martina Romana pomohl EPH nastartovat. To když tehdy Křetínský společně s polostátní firmou koupil německé doly Mibrag. A později od ní převzal doly celé.

Srovnávat společnost ČEZ a EPH není snadné. Beneš proti němu dokonce protestuje. „Oni mohou více riskovat, chovat se oportunisticky. Jsou privátní struktura a nemusí sledovat energetickou koncepci,“ říká.

„Z firmy ČEZ je cítit, že jsou to fachmani, že elektřinu skutečně vyrábějí, „ tvrdí analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz. Naopak Křetínský podle něj vystupuje spíše jako finanční investor, který si může dovolit hrát vabank. „U jednotlivých akvizic mohou tolerovat ztrátu, ale jako celek to musí vyjít v plusu,“ dodává Hlinomaz.

Kolik jejich firmy dluží

Rychlá expanze do zahraničí Křetínského něco stojí, například nákup elektráren v Británii a Itálii. A právě dluhy by mohly šéfovi EPH jednou podrazit nohy.

„Celkové zadlužení činí necelý čtyřnásobek této hodnoty, což je v kontextu evropských energetických společností jako zadlužení zcela standardní,“ prohlašuje mluvčí EPH Daniel Častvaj. „Management EPH má po odečtení provozních investic a úrokových nákladů k dispozici přibližně půl miliardy eur vlastních zdrojů, které mohou být použity na akvizice, protože akcionáři EPH si nevyplácejí dividendy,“ doplňuje.

Ani vysoké zadlužení ale nepřistřihuje Křetínského křídla. Má v zádech skupinu J&T posílenou nedávnou finanční injekcí od čínských investorů. A když bude na obzoru zvláště zajímavá koupě, může vypomoci skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, donedávna akcionář holdingu.
Naopak ČEZ dluží výrazně méně, než je v Evropě zvykem, za poslední rok navíc dluh o miliardu snížil.

Do čeho investují

Není to tak dlouho, co byl ČEZ největším domácím investorem v zahraničí. Jenže po průšvizích na Balkáně firma prudce dupla na brzdu a Beneš teď za hranice kouká s nedůvěrou. A když už, tak maximálně k sousedům.

ČEZ by přitom na nákupy peníze měl, v porovnání s jinými evropskými energetikami doslova sedí na balících hotovosti. Meziročně se objem volných peněz na účtech ČEZ zvýšil o pětinu, na 24 miliard korun.

Rozdíl mezi EPH a ČEZ ukazuje například postoj k prodeji dvoutřetinového podílu ve Slovenských elektrárnách, kterého se zbavuje italský ENEL. Zatímco ČEZ kvůli nejasnému postoji slovenské vlády ze soutěže na poslední chvíli vycouval, EPH nabídku podal. Beneš nevylučuje, že se ještě do hry o elektřinu z druhé části bývalé federace vrátí. Ovšem pokud se změní přístup Ficovy vlády.

Oba konkurenti krouží také kolem německých hnědouhelných aktiv švédské skupiny Vatenfall. A i když by se ČEZ rád do Německa vrátil, je Beneš opět hodně opatrný. „Nejprve musíme pochopit, co mají v hlavách němečtí politici. Pak teprve může jít dál,“ říká.

Zdroj: MF Dnes, Ekonomika, Dva Danové bojují o energetiku, str. A8, 13. května 2015