Školní jídelny čekají změny: nízké platy kuchařek a nová vyhláška o zdravějším stravování
S nástupem nového školního roku se znovu otevírá debata o školních jídelnách. Denně v nich obědvá statisíce dětí, avšak prostředí, ve kterém kuchařky a vedoucí pracují, zůstává finančně podhodnocené. Do toho přichází chystaná novela vyhlášky o školním stravování, která má přinést zdravější jídelníčky a více flexibility.
Školní jídelny patří k neoddělitelným součástem vzdělávacího systému. Přestože jejich služby denně využívají statisíce žáků a studentů, zaměstnanci jídelen se často potýkají s nízkým ohodnocením a složitými podmínkami. Problémům s financováním se přitom přidávají i výzvy spojené s kvalitou jídelníčků, které mají zásadní vliv na zdraví dětí.
Platy hluboko pod průměrem
Podle dat pracovního portálu JenPráce.cz činí průměrná mzda kuchařky ve školní jídelně přibližně 24 tisíc korun měsíčně. Vedoucí jídelen si vydělají kolem 29 700 korun. Ve srovnání s průměrným platem ve veřejném sektoru, který přesahuje 49 tisíc korun, jde o výrazně nižší částky. „Situaci navíc komplikuje skutečnost, že od září 2025 přechází financování kuchařek, uklízeček či školníků z centrálního rozpočtu na zřizovatele škol. Pro některé obce to může být výrazná finanční zátěž,“ upozorňuje Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Změna financování tak může vést k rozdílné kvalitě jídelen v jednotlivých regionech, a to v závislosti na možnostech rozpočtů obcí.
Kvalita jídla pod drobnohledem
Vedle nízkých platů se dlouhodobě řeší i nutriční hodnota jídel. Česká školní inspekce upozorňuje, že mnohé jídelny podávají pokrmy s nedostatečnou energetickou hodnotou, příliš solené nebo doplněné slazenými nápoji. Kritice se nevyhýbá ani tzv. spotřební koš, který určuje výživové normy a je podle odborníků zastaralý a příliš obecný.
Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo novelu vyhlášky o školním stravování, která po třiceti letech přináší zásadní změny. Nově se má klást důraz na vyšší podíl ryb, celozrnných obilovin a na omezení volných cukrů. Významně se omezí podávání slazených nápojů a školy dostanou větší flexibilitu při sestavování jídelníčku.
„Novela vyhlášky o školním stravování je nyní připravena k plné implementaci – školy ji mohou začít dobrovolně uplatňovat již od nadcházejícího školního roku,“ vysvětluje Michal Španěl. Klíčové bude vydání metodiky, která má školám pomoci změny skutečně zavést.
Inspirace z dobré praxe
Přestože podmínky nejsou snadné, některé jídelny ukazují, že i s omezenými prostředky lze připravovat zdravá a chutná jídla. Projekty jako „Zdravá školní jídelna“ zapojují pedagogy i samotné žáky do výběru jídelníčku. Jiné školy využívají hravé způsoby, jak motivovat děti k pestřejší stravě – například pomocí barevných symbolů nebo maskotů. Osvědčila se také spolupráce s nutričními poradci a důraz na používání lokálních surovin.
Jídelny mezi dvěma tlaky
České školní jídelny se tak ocitají mezi dvěma protichůdnými tlaky. Na jedné straně od nich stát i rodiče očekávají zdravější a kvalitnější jídlo, na straně druhé musí hospodařit s omezenými financemi a nízkými mzdami. „Otázkou zůstává i výše potravinového normativuna jednoho žáka – zdravější potraviny bývají dražší a je možné, že některé jídelny budou muset žádat rodiče o vyšší příspěvky na obědy,“ dodává Michal Španěl.
Nový školní rok tak může být pro školní jídelny zlomový. Pokud se podaří sladit finanční stabilitu s modernějšími stravovacími pravidly, mohou jídelny sehrát významnější roli ve zlepšení zdraví dětí i v celkové kvalitě školního prostředí.
