Vyplatí se pořídit Dluhopisy Republiky?
K mání jsou výnosnější a zároveň flexibilnější alternativy, přitom srovnatelně bezpečné.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Vyšší než předpokládané deficity při nadále poměrně nízké nezaměstnanosti vážně hrozí vyvolat citelné inflační tlaky, které ještě umocní dopady války v Perském zálivu. Oboje by v pětiletém horizontu potenciálně výrazně zvýšilo dluhopisové výnosy. Takže může být škoda se zamknout na celých pět let v Dluhopisech republiky, když lze pořídit srovnatelně bezpečné dluhopisy třeba na 18 či 36 měsíců, a to za lepší výnos. A po 18, resp. 36 měsících se člověk může opět rozhodnout dle momentální situace, jaká bude panovat. A potenciálně kvůli vyšší inflaci a zvýšeným výnosům dosáhnout takovýmto postupem po kraších investičních obdobích celkově výrazně vyššího výnosu, jenž více než vykompenzuje i nižší kreditní riziko státu v kombinaci s daňovým zvýhodněním Dluhopisů republiky.
A co tedy pořídit protiinflační variantu Dluhopisů Republiky. Opět: pět let je dlouhá doba a za jistých okolností se mohou během ní inflační či stagflační tendence globální ekonomiky při krizovém vývoji poměrně rychle – rychleji než za pět let – překlopit v dezinflační, ba deflační vývoj. A ten by znamenaly potenciálně zbytečně nízký výnos protiinflačních Dluhopisů republiky v druhé polovině jejich doby do splatnosti (i při zahrnutí speciálního bonusu na konci jejich splatnosti).
Příkladem je rok 2008, kdy Evropská centrální banka tehdy před prázdninami ještě zvedla svoji základní sazbu, i kvůli vysokým cenám komodit v čele s ropou (ta byla tehdy nominálně dražší než dnes, o to více reálně), načež od druhé poloviny roku 2008 do poloviny roku 2009 kvůli finanční krizi základní sazbu prudce srazila, ze 4 na 1 %. Od začátku roku 2009 do začátku roku 2010, během jediného roku, přitom dramaticky klesla meziroční inflace v Česku, z takřka 6 % na méně než 1 %. Přitom výnos tříletých dluhopisů vlády ČR tehdy během toho ročního období sice také klesl, ale mnohem méně výrazně, jen z necelých 3 % na 2,4 %.
Navázat se tedy skrze Dluhopisy republiky investičně na předpokládanou inflační vlnu se může během pětiletého období také vymstít.
Prostě pětileté zamčení se v Dluhopisech republiky představuje jejich zásadní nevýhodu v této geopoliticky turbulentní době, kdy se lze nadít zrovna tak inflace jako krizové deflace, kdy navíc hrozí daleko výraznější tempo zadlužování Česka, třeba kvůli nutnosti zvyšovat výdaje na zbrojení.
Prozíravější než kdy jindy je investování do dluhopisů, které umožňuje díky kratší době do splatnosti větší flexibilitu a pružnější reakci na nastalé podmínky, aniž by se člověk zamknul ve zbytečně nízkém výnosu.
