Pohonné hmoty ženou inflaci vzhůru
Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října. Klíčovým důvodem zrychlení inflace z březnové úrovně 1,9 procenta je zdražení pohonných hmot.
Položka, do níž spadají, tedy „Energie“, přidala oproti březnu hned 2,3 procenta. Meziročně pak 1,5 procenta. Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta. Do kladné hodnoty ji „přetáčí“ právě zejména růst cen pohonných hmot. Ty (včetně maziv) ještě letos v únoru podle konečných údajů ČSÚ zlevňovaly meziročně o 3,5 procenta, v březnu už ale zdražovaly o 15,2 procenta.
Za duben lze předpokládat meziroční zdražení pohonných hmot na úrovni 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně z nafty a stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od 8. dubna. Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější. Dražší energie se budou během dalších měsíců letoška promítat také v dalších segmentech spotřebního koše, než jsou pohonné hmoty, takže meziroční inflace může ve druhé polovině roku atakovat i úroveň tříprocentní, měla by však zůstat v tolerančním pásmu České národní banky. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.
Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB, přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů, zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem.
