Evropská směrnice zakazuje pálení neprodaného oblečení, cílem je recyklace a snížení odpadu
Každý rok končí v evropských spalovnách miliony tun textilu, včetně neprodaných kolekcí oblečení a obuvi. Nová evropská směrnice má zajistit, aby od roku 2030 byly tyto produkty recyklovány, a ne likvidovány pálením, čímž se má výrazně snížit množství textilního odpadu.

Evropská unie každoročně vyprodukuje přes 12 milionů tun textilního odpadu. Z toho až devět procent tvoří zcela nové, neprodané oblečení, což odpovídá přibližně půl milionu tun. Tento odpad dosud končil převážně ve spalovnách, což je nejen environmentálně problematické, ale i ekonomicky neefektivní. Nová legislativa přijatá Evropským parlamentem stanovuje, že výrobci musí zajistit recyklaci neprodaného zboží, případně nést náklady s jeho likvidací.
Cílem směrnice je podporovat cirkulární ekonomiku a odolnější výrobky. Firmy budou muset zavést systémy zpětného odběru, zajistit, aby oblečení, obuv či ložní prádlo mohly být recyklovány, a přestat s praktikou pálení neprodaných zásob. „Nová směrnice zavádí systém rozšířené odpovědnosti výrobců, kteří budou hradit náklady spojené se sběrem, tříděním a recyklací textilního odpadu. Tato pravidla se vztahují na oděvy, obuv, ložní prádlo, kuchyňské textilie a další podobné produkty,“ vysvětluje Adam Rožánek z Trenýrkárna.cz. Členské státy mají 30 měsíců na implementaci pravidel do svého národního práva.
Některé firmy však s inovativním přístupem začaly experimentovat už nyní. Namísto likvidace zbytků z výroby hledají způsoby, jak je znovu využít. „Dlouhodobě pracujeme se zbytky látky. Vyrábíme z nich například pelíšky pro psy a další produkty, které dostávají oblečení druhý život. Jde o způsob, jak snížit plýtvání a posílit udržitelnost textilního průmyslu,“ dodává Rožánek.
Tato opatření jsou součástí širšího trendu snižování odpadu v Evropě. Vedle textilu se pravidla vztahují i na potraviny, které mají být efektivněji zpracovávány a redistribuovány. Cílem je nejen ochrana životního prostředí, ale i ekonomická motivace firem k efektivnějšímu plánování výroby a distribuce.
Pro výrobce to znamená změnu přístupu k návrhu produktů. Nové kolekce budou muset být odolnější, snadněji recyklovatelné a výroba flexibilnější, aby minimalizovala vznik neprodaného zboží. Zároveň budou firmy motivovány zavádět systémy, které umožní zákazníkům vracet nevyužité produkty, jež se pak vrátí zpět do výroby či do recyklačních procesů.
Evropská směrnice tak není jen regulací, ale výzvou pro celý odvětví. Přechod od spalování k recyklaci přinese ekologické i ekonomické přínosy, podpoří udržitelnost a otevře nové možnosti pro inovativní využití zbytků materiálů. Pro firmy, které na tyto změny reagují včas, může jít o konkurenční výhodu i příležitost k novým obchodním modelům.
Důležitým aspektem je, že směrnice klade důraz na odpovědnost výrobců za celý životní cyklus produktu. Pokud budou pravidla dodržena, dojde k výraznému omezení textilního odpadu a k efektivnějšímu využívání materiálů v celém odvětví, což přinese pozitivní dopad na životní prostředí i ekonomiku v EU.