Regulovaná složka energií v roce 2026 poroste jen mírně. Největší zásah pocítí domácnosti s nízkou spotřebou
Energetický regulační úřad zveřejnil regulované ceny energií pro rok 2026. Podle Centropolu se růst drží v nízkých jednotkách procent, přesto však dopadne nejvíce na domácnosti s malou spotřebou kvůli vyšším fixním poplatkům. Očekává se také zásadní změna v příspěvcích na podporované zdroje energie.
Energetický regulační úřad oznámil, jaké regulované poplatky budou platit domácnosti v příštím roce. Zveřejněná čísla potvrzují trend, o kterém se v energetice hovoří poslední měsíce – ceny sice porostou, ale jen mírně. Především u elektřiny se bude jednat o nárůst v řádu desetin procent. Přesto se změny dotknou různých typů domácností odlišně a některé skupiny pocítí zdražení více než jiné.
Centropol Energy označuje nová čísla za relativně příznivá. Podle ředitele vnější komunikace Jiřího Matouška je pozitivní, že růst regulované části zůstává nízký i v situaci, kdy nové regulační období vyžaduje vyšší investice do modernizace distribučních sítí. Energetika prochází zásadní proměnou směrem k decentralizaci a chytré síťové infrastruktuře a právě tato transformace si vyžaduje vyšší provozní i investiční výdaje. I tak však regulované složky zůstaly pod úrovní, kterou očekávala část trhu.
Nejvýraznější změnu přinášejí nové fixní platby za jistič u elektřiny. Ty vzrostou o 4 až 18 procent v závislosti na konkrétní sazbě. U nejběžnější domácenské sazby D02d se meziroční nárůst celkových nákladů projeví velmi mírně – zhruba 44 korunami ročně, tedy jen o 0,3 procenta. U dvojtarifních sazeb D25d a D57d činí růst 0,4 procenta a dva procentní body. Přestože jde o nízké hodnoty, jejich struktura zasáhne domácnosti nerovnoměrně. Zvýšení fixní složky totiž dopadá nejvíce na odběratele s nízkou spotřebou, kteří nemají možnost „rozpustit“ poplatek do většího objemu odebrané elektřiny. Typickou skupinou jsou majitelé rekreačních objektů, garáží, malých bytů pronajímaných studentům nebo senioři s minimální spotřebou. S vyšším fixním poplatkem se jejich roční účty mohou zvednout o několik procent, přestože samotná cena za odebranou megawatthodinu se výrazně nemění.
Významnou roli pro konečné ceny příštího roku bude hrát také příspěvek na podporované zdroje energie (POZE). Ten byl v minulosti přesunut zpět na spotřebitele, ale vláda už dříve avizovala, že systém chce pro rok 2026 upravit. Centropol dlouhodobě prosazuje model, podle kterého by stát převzal platbu alespoň částečně. Za nejpravděpodobnější scénář považuje variantu, kdy by stát pokryl POZE plně firmám a domácnostem alespoň částečně ulevil. O konečné podobě rozhodne kabinet během příštích měsíců.
Růst regulovaných poplatků se týká také plynu. Průměrné navýšení činí zhruba šest procent. Domácnost s roční spotřebou 5 MWh zaplatí přibližně o 275 korun více, při 10 MWh o 407 korun a při dvojnásobné spotřebě 20 MWh se nárůst pohybuje kolem 660 korun. Tento růst však podle dodavatelů nebude znamenat zdražení celkového účtu. Obchodní složka, tedy cena samotné komodity, naopak dál klesá a ve výsledku by měl být účet za plyn v roce 2026 nižší než letos.
Centropol Energy, který dnes dodává energie více než 300 tisíc odběratelům a patří mezi nejrychleji rostoucí dodavatele na českém trhu, tak vnímá nově oznámené změny jako krok, který sice upravuje strukturu plateb, ale nezpůsobuje zásadní cenové otřesy. Pro většinu domácností půjde o minimální rozdíly, přesto však vývoj ukazuje, že role fixních plateb bude v budoucnu sílit.