Na řemeslníka si počkáte i měsíce. Chybí napříč obory, firmy zvyšují mzdy, ale nestačí to
Česko se potýká s akutním nedostatkem řemeslníků. Firmy i domácnosti hlásí dlouhé čekací lhůty na elektrikáře, instalatéry, kominíky nebo truhláře. Mzdy v těchto oborech sice rostou, ale zájem uchazečů přesto klesá. Chybí už přes 100 tisíc lidí.
Český pracovní trh čelí jednomu z nejvážnějších problémů posledních let – masivnímu nedostatku kvalifikovaných řemeslníků. Oproti minulosti už nejde jen o tesaře nebo zedníky, ale také o obory, které si řada lidí dosud spojovala spíše s nouzovými situacemi – například elektrikáře, plynaře nebo kominíky. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) aktuálně na trhu práce chybí přes 100 tisíc lidí v řemeslných profesích.
„Zájem uchazečů o nabízené pozice však klesá. Meziročně počet reakcí na jednu pozici klesl v průměru o 7 %. Na vypsané pozice reaguje nyní v průměru jen 6 lidí,“ uvádí Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz. Právě tento portál mapuje vývoj mezd a zájmu o jednotlivé profese napříč celou republikou.
Mzdy rostou, zájem klesá
Aby si firmy řemeslníky udržely nebo přilákaly nové, zvyšují mzdy. Nejvýraznější růst zaznamenali lakýrníci, u kterých se průměrná nástupní mzda zvýšila o 10 % na 43 800 korun. Výrazně si polepšili také zámečníci (+6,7 % na 42 600 Kč), instalatéři a topenáři (+6,4 % na 39 500 Kč) nebo truhláři (+5,2 % na 41 200 Kč).
Navzdory růstu odměn však problém přetrvává. „Například u obkladačů je práce s velkoformátovými materiály fyzicky velmi náročná. Podlaháři a elektrikáři pracují často v nepohodlných pozicích, klempíři a pokrývači jsou pak vystaveni práci ve výškách a jakémukoli počasí. Jsou to profese, které si zaslouží respekt – a přiměřenou mzdu,“ upozorňuje AMSP ČR.
Zakázky se odmítají, jeden výpadek paralyzuje tým
Nejcitelnější je nedostatek pracovníků u malých a středních podniků, které si nemohou dovolit mít ve firmě „náhradníky“. Výpadek byť jednoho zaměstnance znamená často zdržení celé zakázky nebo její úplné odmítnutí. To v konečném důsledku dopadá na koncové zákazníky, kteří na opravu kotle, zapojení elektřiny nebo výměnu střechy čekají i týdny až měsíce.
Problém začíná ve školách
Z dlouhodobého hlediska je situace o to závažnější, že zájem o řemeslné obory mezi mladými lidmi setrvale klesá. Podle Národního pedagogického institutu je patrný úbytek žáků na odborných učilištích a technických školách. Výuka pracovních činností na základních školách bývá často pouze teoretická a děti nemají reálnou šanci poznat řemeslo v praxi.
„Zástupci firem dlouhodobě apelují na systém, aby více podporoval zájem dětí o manuální činnosti a technické vzdělávání. Místo toho ale sledujeme snahu posilovat všeobecné vzdělávání, což situaci dál zhoršuje,“ doplňuje Michal Španěl.
Umělá inteligence řemeslníky nenahradí
V době, kdy se mnoho oborů potýká s automatizací a nástupem umělé inteligence, zůstává jedno jisté – řemeslníci o práci nepřijdou. „Jejich práce je často specifická, probíhá v různorodých prostředích, a zakázky jsou ve většině případů individuální. Práce na kolenou v koupelně nebo pokládání krytiny na střeše v dešti zkrátka nelze zatím žádným robotem nahradit,“ vysvětluje Španěl.
Bez změny přístupu bude hůř
Vzhledem k vývoji na trhu, demografii i školství se dá očekávat, že bez zásadních změn se situace nezlepší. Firmy zvyšují odměny, nabízí benefity, ale chybí lidé ochotní tyto profese vykonávat. Pokud se nic nezmění, může být za pár let běžné čekat na topenáře měsíce – a zaplatit za jeho práci ještě výrazně víc než dnes.
