Kdy neplatíte zdravotní pojištění sami: Přehled výjimek pro zaměstnance, rodiče i OSVČ
Placení zdravotního pojištění je povinností každého občana, ale existují situace, kdy za vás pojistné hradí stát nebo kdy platíte jen z reálných příjmů. Přehled výjimek platí pro zaměstnance, OSVČ i pečující rodiče. Jaké jsou klíčové podmínky a kdo má nárok na osvobození nebo snížení záloh?
Povinnost platit zdravotní pojištění je základním zákonným požadavkem pro většinu obyvatel České republiky. Nicméně v řadě případů se platba tohoto pojistného neprovádí přímo z vlastní kapsy, protože pojistné za vás hradí stát, nebo se na vás vztahují různé výjimky. Tyto výjimky se liší podle toho, zda jste zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) nebo pečujete o závislého člena rodiny. Vědět, kdy a kdo nemusí platit zdravotní pojištění, je důležité nejen pro správu financí, ale i pro orientaci v povinnostech vůči zdravotním pojišťovnám.
Podle Jany Jáčové z UOL Účetnictví jsou tzv. státními pojištěnci lidé, za které zdravotní pojištění hradí stát. Patří sem například osoby pobírající rodičovský příspěvek, ženy na mateřské dovolené, osoby čerpající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodiče na rodičovské dovolené. „Tito lidé nemusí zdravotní pojištění platit sami, protože jejich pojistné hradí stát,“ vysvětluje Jáčová.
Další kategorií jsou osoby, které celodenně, řádně a osobně pečují o děti – buď jedno dítě do 7 let, nebo dvě děti do 15 let, a přitom nemají příjmy ze zaměstnání či podnikání. Pokud však příjmy mají a odvádějí z nich zdravotní pojištění, není na ně povinnost platit minimální zálohy, ale jen pojistné z reálných příjmů. Podmínkou „celodenní péče“ je například i situace, kdy je dítě v předškolním zařízení maximálně čtyři hodiny denně nebo dochází do školy bez účasti ve školní družině.
Významnou úlevu přináší také péče o závislé osoby. „Státní pojištěncem je i rodič, který pečuje o dítě do 10 let s I. stupněm závislosti. V případě vyšších stupňů závislosti – II., III. a IV. – se zdravotní pojištění hradí bez ohledu na věk osoby, o kterou je pečováno. Tato doba péče se navíc započítává do nároku na důchod,“ upřesňuje Anna Kevorkyan z pracovního portálu JenPráce.cz. Stupeň závislosti se posuzuje podle schopnosti zvládat běžné denní činnosti, jako je pohyb, oblékání nebo hygienické návyky.
Jak je to u OSVČ? Pokud podnikatelé pečují celodenně o děti ve výše uvedených věkových kategoriích, nemusí platit minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění. Místo toho platí pojistné z reálných příjmů, ale tuto skutečnost musí ohlásit své zdravotní pojišťovně. Snížené pojistné může uplatnit pouze jeden z rodičů či osoba s trvalou péčí o dítě.
U zaměstnanců je situace mírně odlišná. Obecně platí, že pokud měsíční příjem nedosahuje minimální mzdy, musí zaměstnavatel doplatit pojistné do minimálního vyměřovacího základu. Výjimky ale existují, například pokud je zaměstnanec zároveň státním pojištěncem, což může být student, důchodce nebo rodič pečující o závislou osobu. Výjimka platí i pro zaměstnance na zkrácený úvazek, kteří jsou zároveň státními pojištěnci.
Další výjimkou jsou zaměstnanci s více pracovními poměry – pokud u jednoho z nich odvádí zaměstnavatel pojistné z minimální mzdy, u ostatních poměrů se minimální základ nepočítá. Dále se minimální základ nevyžaduje u osob ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě, či u zdravotně postižených osob pracujících na zkrácený úvazek. V těchto případech se pojistné platí pouze ze skutečně dosaženého příjmu.
Znalost těchto výjimek může významně pomoci nejen v plánování rodinného rozpočtu, ale také při správném splnění zákonných povinností vůči zdravotním pojišťovnám. Vždy je dobré si situaci ověřit u svého zaměstnavatele, pojišťovny nebo účetního, aby nedocházelo k nejasnostem či nedoplatkům.
