Revoluce v českém maloobchodě odstartovala. Bude mít úspěch?
Češi jsou sběratelé drobných výhod, kteří se honí za akčními nabídkami nejvíce z celé Evropské unie. Podle průzkumu dokonce tři čtvrtiny Čechů alespoň občas upraví termín svých nákupů podle aktuálních cenových nabídek. Toto chování ale vede k vyšším základním cenám potravin a drogerie.
Pro zákazníky i dodavatele by bylo výhodnější, kdyby obchody garantovaly dlouhodobě příznivé ceny bez skokových výkyvů. Touto cestou se vydala jednička na českém trhu.
Čeští spotřebitelé nakupují většinu potravin a drogerie ve slevových akcích. Podle průzkumu společnosti NIQ tvořil v roce 2025 podíl tržeb za zboží ve slevách 58 procent. Jestliže tedy lidé dali v supermarketu do košíku 10 produktů, v průměru 6 z nich bylo ve slevové akci. Takové chování je v rámci Evropské unie zcela výjimečné a Čechy manévruje do pozice sběratelů drobných výhod.
A zatímco čeští spotřebitelé vyhledávají slevové akce, v dodavatelském řetězci tím vzniká řada problémů a dodatečných nákladů. Zboží, které jde do akce, se u dodavatelů skokově objednává klidně až ve stonásobném množství, což je pro výrobce většinou významný zásah do plánování výroby a ovlivňuje to i navázanou logistiku. Problémem neustálých slev je i skutečnost, že zákazníci přestávají vnímat, jaká je vlastně „normální“ cena jednotlivých produktů a některé se už jinak než ve slevě ani nenakupují. Pokud by se podařilo uspořit náklady za logistiku během akcí, šlo by zákazníkům v supermarketech nabídnout trvale nižší ceny a nemuseli by ani čekat na slevové akce, ale nakoupit by šlo vždy výhodně. Tento model by byl výhodný pro zákazníky, dodavatele a ve výsledku i pro obchodní řetězce.
Touto cestou se v České republice vydal zatím unikátně Lidl, který je podle tržeb lídr tuzemského maloobchodního trhu. K akčním nabídkám od začátku února vybral ze své nabídky základní potraviny, které nejsou trvale za nejnižší možnou cenu, ale jsou trvale za výhodnou cenu bez ohledu na akce. Podle svých slov tak investuje do standardních cen a poskytuje více klidu zákazníkům při plánování svých nákupů. Jedná se o změnu v českém maloobchodě, která se blíží tomu, jak běžně fungují západní trhy. V době, kdy si vláda pod tlakem rostoucích nákladů otevírá cestu k regulacím marží všeho druhu, odstartovala v českém maloobchodě možná skutečná samoregulační revoluce.
Je jasné, že změna cenové strategie u jednoho řetězce zřejmě snadno nedokáže změnit nákupní chování všech zákazníků na českém tradičně promočním trhu, ale vytváří tlak na konkurenční prodejce, aby reagovali a přestali se spoléhat jen na slevové akce. Vzniká tak zcela unikátní situace, ve které se český maloobchod sám od sebe snaží zlepšit podmínky pro své zákazníky i dodavatele. Úspěch této změny však bude záviset na tom, zda si ji zákazníci osvojí. Změnit zaběhlé způsoby nakupování bude trvat delší dobu, nicméně pokud by se český trh dokázal přeorientovat ze slevové spirály na standardní ceny potravin, znamenalo by to pro spotřebitele celkovou úsporu nejen finančních prostředků, ale i času, který tráví sledováním slev a dojížděním za nimi.
