Hlavním tématem dne byla večerní řeč prezidenta Trumpa k válce v Íránu
Trump uvedl, že USA jsou „blízko splnění vojenských cílů“ a že během příštích dvou až tří týdnů udeří na Írán „extrémně tvrdě“, přičemž zároveň naznačil rychlý odchod USA z konfliktu. Z investorského pohledu bylo klíčové, že neřekl nic přesvědčivého o tom, kdo a jak obnoví provoz v Hormuzském průlivu, tedy v nejdůležitější energetické tepně světa.
Tržní přehled a makroekonomické události
Ropa a akciové futures reagovaly velmi citlivě. Brent se po předchozím poklesu pod 100 USD za barel rychle otočil a po projevu obchodoval zhruba v pásmu 104–106 USD, WTI kolem 102–104 USD. Současně futures na S&P 500, Dow Jones i Nasdaq oslabily přibližně o 1.4–1,9 %, protože trh si z projevu odnesl především závěr, že válka ještě neskončila a že riziko dlouhodobějšího narušení energetických toků zůstává vysoké. Přestože během posledních dvou dnů rostl optimismus, že konflikt může brzy skončit, večerní vystoupení tuto naději spíše umenšilo.
Pro globální ekonomiku zůstává rozhodující situace v Hormuzském průlivu. Trump opakovaně tvrdí, že USA jsou na Blízkém východě „zcela nezávislé“ a tamní ropu nepotřebují, ale tržní realita je složitější. I když jsou USA čistým vývozcem ropy a plynu, ceny energií jsou globálně propojené a výpadek dodávek z Perského zálivu se promítá i do amerických cen benzinu, které už překročily 4 USD za galon. Kromě ropy trh upozorňuje i na širší dopady omezení dopravy přes průliv: region je důležitý pro dodávky LNG, hnojiv a helia, přičemž zejména helium je zásadní pro polovodiče a některé segmenty AI infrastruktury.
Bank of America mezitím popsala konflikt ne jako klasický ropný šok, ale jako širší „energetický šok“. I kdyby válka skončila během několika týdnů, banka očekává, že se ropa může držet kolem 100 USD po většinu roku 2026, americký růst zpomalí o zhruba 0,5 procentního bodu a inflace v USA by mohla příští rok dosáhnout 3,6 % místo dříve očekávaných 2,8 %. Podobně byla zhoršena i globální prognóza: světový růst má zpomalit k 3,1 %, zatímco inflace se má posunout výše. Pro Fed je to nepříjemná kombinace, protože konflikt zvyšuje pravděpodobnost stagflačního prostředí, tedy slabšího růstu a vyšších cen zároveň.
Napětí se navíc neomezuje jen na samotný Írán. Íránské útoky v regionu poškodily infrastrukturu v Kataru, Saúdské Arábii, Kuvajtu či Bahrajnu, některé rafinerie omezily provoz a katarský exportní LNG terminál Ras Laffan vyhlásil force majeure. Prezident Trump zároveň prohlásil, že USA nedovolí, aby státy Perského zálivu „utrpěly nebo selhaly“, ale prakticky vyzval ostatní země, aby převzaly iniciativu při znovuotevření Hormuzu. To zvyšuje geopolitickou nejistotu, protože SAE už signalizovaly ochotu podpořit mezinárodní koalici k násilnému otevření průlivu, což by znamenalo další rozšíření konfliktu. Vedle tradičních trhů se napětí promítá i do soukromého kapitálu: private equity exity v 1Q klesly zhruba o třetinu meziročně, protože volatilní prostředí, AI korekce a válka v Íránu komplikují prodeje portfoliových firem i financování nových transakcí.
Výsledky firem a sentiment
- Technologický sektor byl i přes geopolitiku velmi aktivní, ale sentiment zůstává selektivní. Intel během středeční seance vyskočil až o 9 % poté, co oznámil odkup 49% podílu v irské továrně od Apolla za 14,2 mld. USD. Trh krok četl jako známku větší finanční stability a ochoty managementu pokračovat v restrukturalizaci výrobní základny. Na druhé straně jde i o připomínku, jak nákladná bude obnova konkurenceschopnosti Intelu vůči AMD a TSMC po několika letech poklesu tržeb.
- V širším AI ekosystému přicházely protichůdné signály. OpenAI oznámila nové financování, které ocenilo firmu na 852 mld. USD a uvedla, že generuje asi 2 mld. USD měsíčních tržeb, což potvrzuje pokračující chuť investorů financovat AI infrastrukturu a software ve velkém. Nvidia investuje 2 mld. USD do Marvellu, aby prohloubila spolupráci na AI továrnách a síťové infrastruktuře, zatímco Amazon uzavřel s Deltou dohodu o satelitním internetu Leo pro lety od roku 2028. Současně však trh vidí i rizika: výrobci paměťových čipů zůstávají pod tlakem po obavách, že nové algoritmy pro kompresi AI modelů mohou snížit budoucí poptávku po HBM pamětech.
- U části softwarových a AI firem se pozornost přesouvá od růstu k provozním a bezpečnostním rizikům. Oracle podle médií propouští tisíce zaměstnanců, přestože dál masivně investuje do AI datacenter a projektu Stargate s OpenAI; trh tak znovu řeší, zda dokáže vysoké kapitálové výdaje udržet bez tlaku na valuaci. Anthropic čelil dalšímu reputačnímu zásahu po úniku téměř 2 000 souborů a stovek tisíc řádků kódu aplikace Claude Code. Firma tvrdí, že neunikla zákaznická data ani váhy modelu, ale incident ukazuje, že s rostoucím významem agentních AI nástrojů poroste i téma bezpečnosti, reverzního inženýrství a ochrany know-how.
- Íránské Revoluční gardy pohrozily údery na osmnáct firem, mezi nimi Apple, Microsoft, Google, Meta, Nvidia, Oracle, Tesla, Boeing nebo JPMorgan, kvůli jejich údajnému zapojení do vojenských a sledovacích operací v regionu. Přímý fundamentální dopad zatím není jasný, ale zpráva posiluje rizikovou prémii u firem s expozicí na Blízký východ nebo s datovými centry a infrastrukturními projekty v Perském zálivu. Zvlášť citlivé je to pro cloudové a AI firmy, které v regionu budují nové kapacity a spoléhají na stabilní energetické a logistické zázemí.
- Další firemní příběhy ukazují, že trh dál rozlišuje mezi růstovým narativem a tvrdou exekucí. Apple oslavil 50 let existence a zůstává jednou z nejdominantnějších firem na světě, ale zároveň se stále častěji mluví o tom, že v AI zaostává a musí znovu prokázat schopnost strategické proměny. Meta testuje placené funkce na Instagramu, Microsoft rozšiřuje Copilot o práci více modelů najednou a Amazon sází na satelitní internet, což potvrzuje, že i mimo čisté AI firmy se kapitál přesouvá do oblastí, které mají dlouhodobě podpořit růst platforem a monetizaci uživatelů.
