Geopolitické napětí znovu výrazně eskaluje poté, co prezident USA oznámil záměr zablokovat Hormuzský průliv

Tržní přehled a makroekonomické události

Potenciální blokáda by dále omezila globální nabídku ropy v situaci, kdy již nyní dochází k narušení produkce v regionu Perského zálivu. Uzavření tohoto exportního kanálu by znamenalo další tlak na růst cen energií a zvýšení inflačních očekávání napříč ekonomikami.

Víkendová jednání mezi USA a Íránem v Islámábádu představovala první přímý kontakt na vysoké úrovni po desetiletích a trvala přibližně 21 hodin, přičemž jejich cílem bylo stabilizovat křehké příměří a otevřít Hormuzský průliv. Hlavní sporné body se soustředily na íránský jaderný program a kontrolu nad průlivem, kde USA požadovaly plné otevření a Írán naopak zdůrazňoval svou suverenitu a ekonomické zájmy. Jednání nakonec skončila bez dohody, přičemž americká delegace označila íránský postoj za odmítnutí klíčových podmínek, zatímco Teherán kritizoval „přehnané požadavky“ Washingtonu. Přesto íránská strana naznačila, že jde pouze o první kolo a další diplomatické kontakty nejsou vyloučeny, i když bez konkrétního harmonogramu. Kolaps rozhovorů tak výrazně zvýšil napětí a přímo vedl k americké hrozbě blokády Hormuzského průlivu, čímž se konflikt posunul zpět směrem k eskalaci místo deeskalace.

Inflační data z USA tento trend potvrzují – index spotřebitelských cen v březnu vzrostl o 0,9 % meziměsíčně, což je nejvyšší tempo za poslední čtyři roky, především kvůli růstu cen energií. Současně spotřebitelská důvěra podle University of Michigan klesla na historické minimum, i když většina dat byla sbírána ještě před oznámením příměří. To naznačuje, že sentiment domácností může být krátkodobě zkreslený geopolitickými šoky.

Vývoj cen ropy zůstává klíčovým faktorem pro další směřování trhů i měnové politiky. Aktuální cena WTI se pohybuje kolem 104 USD za barel, zatímco futures kontrakty na letní měsíce naznačují pokles k úrovním kolem 85 USD. Pokud by se ceny skutečně stabilizovaly či klesly, mohlo by to zmírnit inflační tlaky a podpořit akciové trhy. Naopak další eskalace konfliktu by znamenala riziko stagflačního scénáře.

Navzdory geopolitickému napětí zaznamenaly akciové trhy druhý růstový týden v řadě, S&P 500 přidal přes 3,5 %, Nasdaq více než 4 %. Trh tak do určité míry sází na stabilizaci situace a návrat k vyjednávání. Strategové však upozorňují, že rizika zůstávají výrazně zvýšená s ohledem na další vývoj konfliktu a jeho dopad na komodity.

Výsledky firem a sentiment

• Technologický sektor, zejména software, čelí výraznému výprodeji navzdory pokračujícímu boomu v oblasti umělé inteligence. ETF zaměřené na software ztratilo za poslední měsíc přibližně 12 %, zatímco širší index S&P 500 mírně rostl. Tento rozpor ukazuje na rotaci kapitálu v rámci technologického sektoru, kdy investoři preferují firmy s expozicí na hardware a infrastrukturu AI před tradičním softwarem. Některé společnosti však začínají být vnímány jako atraktivní příležitosti po korekci. Například Palantir zaznamenal prudký pokles o zhruba 14 % během týdne, přesto část investorů považuje aktuální ceny za příležitost k nákupu. Podobně Palo Alto Networks čelí poklesu, ale zůstává atraktivní díky stabilní poptávce po kyberbezpečnostních aplikacích, které jsou považovány za prioritní bez ohledu na makroekonomické podmínky.
• Oracle se nachází pod tlakem kvůli restrukturalizaci a plánovanému propouštění až 30 000 zaměstnanců, přičemž akcie od začátku roku ztratily kolem 30 %. Přesto někteří investoři zdůrazňují silný cash flow, silnou cenovou politiku a rostoucí roli společnosti v oblasti cloudové infrastruktury a AI. Firma se tak profiluje jako klíčový hráč v segmentu enterprise AI, i když krátkodobě čelí tlaku na marže.
• Naopak polovodičový sektor zůstává relativně silný. Nvidia, klíčový symbol AI boomu, se obchoduje kolem 21násobku forward zisků, což někteří investoři považují za atraktivní vzhledem k její dominantní pozici. Podobně další výrobci čipů nadále těží z vysoké poptávky po AI infrastruktuře, což kontrastuje s oslabením softwarových firem. Velké technologické firmy zůstávají smíšené z pohledu valuací. Zatímco Microsoft a Alphabet mají podle investorů více zdrojů růstu díky diverzifikovaným aktivitám (cloud, AI, reklama), část trhu začíná být opatrná vůči „Magnificent Seven“ kvůli vysokým oceněním. Investoři tak více zohledňují poměr rizika a výnosu a selektivně vybírají tituly s jasnou monetizací AI.