Náklady na obsluhu ze státního dluhu porostou

Náklady na úroky ze státního dluhu porostou o desítky miliard. Odčerpá to finance pro rozvoj země nebo bude nutné opět navyšovat dluh, což problém jen prohloubí.

Ponechme stranou fakt, že ministerstvo financí před volbami vylepšilo statistiky výše dluhu uměle nízkou emisí v posledním půl roce, a věnujme se tomu podstatnějšímu, a tím je budoucí výše úrokových nákladů.

V současnosti má Česká republika jedny z nejnižších úrokových sazeb na světě a sazby byly donedávna dokonce záporné až do splatnosti zhruba 2 roky. Takto nízké sazby jsou globálně nejnižší za několik staletí a velmi pravděpodobně jsou neudržitelné. Musíme se připravit na vyšší sazby a tím pádem i na vyšší úrokové náklady na obsluhu státního dluhu.

I za současných velmi příznivých podmínek letos ČR zaplatila již 34 mld. Kč za obsluhu státního dluhu. Za celý rok lze očekávat, že se úrokové náklady vyšplhají až na cca 45 mld. Kč, což představuje prakticky celý dluh státního rozpočtu plánovaného pro rok 2018. Tyto peníze by se daly použít na rozvoj, investice, modernizace a zefektivnění státní zprávy a pod, nebýt dluhu.

Takže s růstem úrokových sazeb výrazně poroste také objem peněz, který padne na úroky. Skoro třetina státního dluhu má splatnost do jednoho roku. Tato část tedy bude dražší na obsluhu již za rok, jelikož sazby se odlepily ode dna. Průměrná doba refixace dluhu je cca 4 roky, takže za 4 roky v průměru již celý dluh bude nutno refinancovat za nové vyšší sazby.