Amazon dosáhl bilionové hodnoty

Historicky prvním americkým titulem s bilionovou hodnotou se stala ikonická společnost Apple. Ta tuto metu poprvé pokořila 2. srpna 2018. Amazon pokořil tento magický milník na pár okamžiků 4. září 2018, ale poté se jeho hodnota propadla.

V roce 2007 tuto hranici na chvíli překonala čínská ropná společnost PetroChina po vydání akcií formou IPO. Velmi záhy po “ikarovském” růstu o cca 500 procent na hodnotu přes onen bilion dolarů ale přišla o většinu své hodnoty během nechvalně známého roku 2008. Dalším gigantem, o kterém se v této souvislosti často mluví, je státní ropná společnost Saudi Aramco. Odhad tržní hodnoty této neveřejně obchodované společnosti sahá až ke dvěma bilionům dolarů.

Vraťme se ale k Applu a Amazonu. Firmě Apple trvalo dosažení milníku podstatně déle, celých 38 let jako veřejně obchodované společnosti. Amazon to stihl za podstatně kratší dobu, když mu stačilo pouze 21 let. Neuvěřitelnou rychlost tohoto růstu si uvědomíme, pokud se poohlédneme po pomyslném “hřbitově” firem, který by se mohl nacházet v parku vedle sídla společnosti. Retailový sektor v Americe již řadu let prochází hlubokou transformací, kterou řada firem nezvládla, a zkrachoval. Jen za poslední 3 roky se to týká více než 40 společností. Za všechny zmiňme alespoň firmy RadioShack, Quicksilver, American Apparel či Toys R. Šéfové firem z retailového oboru, kteří útoky Amazonu prozatím ustáli, se pravděpodobně budí ze spaní, protože na ně doléhá tlak nízkých marží a zásadní proměna celého podnikatelského modelu. Z nedávné doby jsme si tak mohli všimnout divokých zvratů u akcií společností Macy’s, Michael Kors, nebo L Brands.

Považovat Amazon za retailovou společnost je ale krátkozraké. Amazon je sice na povrchu online retailová firma, nicméně pod pokličkou se děje něco velice zásadního. Amazon totiž významně investuje v oblasti cloudu a umělé inteligence, dvou z několika hlavních trendů budoucnosti. Ve druhém kvartále letošního roku segment cloudu firmě přinesl 20 procent celkových tržeb. To představovalo 55 procent provozního zisku společnosti. Navíc tento segment velmi rychle roste, takže jeho důležitost pro firmu se bude do budoucna zvyšovat. Brzy se tak stane zcela klíčovou součástí firmy a společně s potenciálem umělé inteligence bude tvořit hlavní část její hodnoty.

Jedním z dalších dominantních faktorů, který vede k vysoké hodnotě firmy Amazon, je tzv. síťový efekt (networking efekt). Tento efekt nastává u firem, které jsou ve vybraných oborech největší. V takovém případě totiž vysoké množství kupujících láká na trh nové prodejce. Větší počet prodejců a lepší výběr zboží či potenciálně nejnižší ceny zase zpětně lákají další kupující. To vytváří posilující se pozitivní růstovou spirálu. Největší velikost následně umožňuje leaderovi trhu dosahovat nejnižších cen nebo nejvyšších ziskových marží, což dále posiluje postavení na trhu.

Síťovému efektu se těší i další firmy ze známé skupiny akcií označovaných zkratkou FAANG – například Facebook, Google (Alphabet) či Netflix. Bez nadsázky lze říci, že síťový efekt je jedním z hlavních faktorů, proč akcie FAANG tak závratně rostou a proč také rostou celé akciové trhy v Americe, zejména pak index Nasdaq. Velkou zásluhu na převážné většině zisků celých indexů má právě několik největších růstových společností ze skupiny FAANG. To, že jde o růstové akcie z technologického sektoru, je vlastně náhoda a až druhotná vlastnost. Za primární důvod úspěchu těchto společností lze označit právě onen síťový efekt.

"Na akciových trzích stačí minout pár nejziskovějších titulů a celé portfolio může začít stagnovat či dokonce klesat. Klíčovou roli na trzích mají společnosti využívající síťový efekt, který jim umožňuje růst na úkor konkurence."

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli: