Umělá inteligence 2.0: Úzkým hrdlem už nejsou čipy, ale elektřina

Umělá inteligence se postupně mění z investičního příběhu založeného především na výrobcích čipů v příběh zaměřený na fyzickou infrastrukturu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že spotřeba elektřiny datovými centry vzroste z přibližně 485 TWh v roce 2025 na 950 TWh v roce 2030. Gartner očekává 565 TWh již v roce 2026, což by znamenalo meziroční růst o 26 %. Pro investory se tak otevírá otázka, zda je nutné sázet přímo na konkrétní výrobce grafických procesorů, nebo zda lze získat expozici na infrastrukturu, bez níž se nová datová centra neobejdou. ETF umožňují toto téma rozdělit například mezi americkou infrastrukturu, jádro a uran nebo širší americký akciový trh. McKinsey odhaduje globální investice do datových center do roku 2030 na téměř 7 bilionů dolarů. Jižní Korea zároveň podle agentury Reuters počítá pro polovodiče a nová datová centra pro AI s dodatečnou poptávkou 25 až 30 GW.

Elektřina jako nové úzké hrdlo

Výpočetní kapacita může růst rychleji než elektrická infrastruktura. Elektrické sítě, transformátory a nové zdroje totiž narážejí na povolovací procesy, výrobní kapacity i delší dodací lhůty. IEA ve svém výhledu upozorňuje na krátkodobá omezení v dodavatelském řetězci a při připojování. Investiční otázka se tak podle analýzy posouvá od toho, kdo vyrobí nejlepší čip, k tomu, kdo dokáže odstranit fyzická omezení dalšího růstu. Nejpřímější expozice přitom nemusí vést přes výrobce čipů. Firmy dodávající rozváděče, transformátory, kabely, řízení elektřiny nebo technologie pro připojení nových zdrojů mohou těžit z širšího růstu elektrické infrastruktury, aniž by investor musel odhadovat, který model AI nakonec zvítězí. Rizikem zůstává především možnost, že očekávaná poptávka zůstane pouze na papíře. Ohlášená datová centra nebo žádosti o připojení nemusí automaticky znamenat skutečnou spotřebu. Důležité proto bude sledovat realizovaná připojení, zásobu objednávek a případné rušení projektů.

Kapitál se přesouvá k infrastruktuře

Určitý posun je patrný také v tocích kapitálu. V týdnu do 3. září odteklo z polovodičových ETF přibližně 469 milionů dolarů, zatímco fondy zaměřené na elektrifikaci a síť získaly 101 milionů dolarů. ETF z oblasti uranu a reaktorů naopak ztratily 151 milionů dolarů. Podle analýzy to neznamená konec investičního tématu AI, ale spíše rostoucí selektivitu investorů. Ti více zvažují, za kterou část příběhu jsou ochotni platit. Zajímavý je také vývoj elektrifikačních ETF. Ty v týdnu do 3. září získaly 101 milionů dolarů a za měsíc 311 milionů dolarů, přestože ceny této skupiny klesaly. Může jít o signál, že část kapitálu se přesouvá od nejviditelnější expozice na AI směrem k infrastrukturním úzkým hrdlům.

Tři cesty, jak získat expozici

Pro evropského investora jsou podle ETFobchodník praktické fondy splňující pravidla UCITS. V aktuálním seznamu jsou dostupné PAVG.LSE, URND.LSE a S5UU.LSE. Přímo zaměřený fond na datová centra v seznamu není, a proto jej analýza nenahrazuje tematicky vzdáleným produktem. PAVG představuje expozici na americkou infrastrukturu a mezi jeho největší pozice patří například Quanta Services, Eaton, Deere, CSX nebo Union Pacific. Fond má TER 0,47 %, spravovaná aktiva ve výši 769 milionů dolarů a deset největších pozic tvoří 34,8 % portfolia. URND je zaměřený na uran a jaderný sektor. Mezi jeho největší pozice patří Cameco, NexGen, Oklo, Uranium Energy nebo Kazatomprom. TER činí 0,65 %, AUM 734 milionů dolarů a deset největších pozic představuje 61,5 % portfolia. Třetí možností je S5UU, tedy široká expozice na index S&P 500. Fond má TER pouze 0,03 %, spravovaná aktiva 2,35 miliardy dolarů a mezi největší pozice patří Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet nebo Broadcom. Jeho tematická čistota je však nejnižší, protože vývoj fondu závisí na celém americkém trhu. Z pohledu přímé expozice na fyzické omezení růstu elektrické infrastruktury analýza řadí nástroje v pořadí PAVG, URND a S5UU. Nejde však o investiční doporučení k nákupu.

Co bude rozhodovat

Pro další vývoj investiční teze bude klíčové sledovat především reálnou spotřebu datových center, investice do elektrické sítě, zásobu objednávek a také toky kapitálu do ETF. Důležitou roli budou hrát také náklady kapitálu, zejména u nových jaderných projektů. Silnější signál může podle analýzy vzniknout tehdy, když cena fondu klesá, ale fyzická poptávka, objednávky a investice do sítě zůstávají silné. Naopak růst ceny bez odpovídajícího zlepšování těchto ukazatelů zvyšuje riziko, že investoři platí především za samotný příběh. Rozmach umělé inteligence se tak postupně mění z čistě technologického příběhu na infrastrukturní cyklus. Nejdůležitějším aktivem už není pouze výpočetní výkon, ale také schopnost dostat elektřinu na správné místo, ve správný čas a v požadované kvalitě. Analýzu připravil Jakub Matis, analytik ETFobchodník.