Revoluční změny v akciovém indexu S&P 500
Začátek října přináší největší změny indexu S&P 500 od roku 1999...
Začátek října přináší největší změny indexu S&P 500 od roku 1999. Vzniknou a zaniknou sektory a odvětví, dojde ke změně jejich vah v indexu a některé akcie se přesunou do jiných sektorů. Změny se nejvíce dotknou sektorů informačních technologií, telekomunikací a zbytného spotřebního zboží. Změny se týkají mimo jiné většiny velmi známých FAANG titulů Alphabet (Google), Facebook a Netflix, které budou nyní patřit pod nově vznikající sektor komunikačních služeb.
V rámci sektorových změn dojde ke snížení váhy v oblasti informačních technologií ze současných 25 procent na 20 procent. Nově vznikne sektor s názvem komunikační služby, který bude mít v indexu váhu 10 procent. Tento sektor vznikne přesunutím všech titulů z telekomunikačního odvětví, které mělo na indexu váhu 2 procenta a jež s touto změnou zanikne. Nový sektor komunikačních služeb dále posílí několik titulů z oblasti informačních technologií a ze sektoru zbytného spotřebního zboží. Na celkovém indexu S&P 500 naopak nedochází ke změnám vah jednotlivých akcií. Váha řady titulů v jejich sektorech se však měnit bude, a to vlivem přidání nebo odebrání jiných titulů či přesunem do jiného odvětví.
Mezi akciové tituly, které naplní nově vznikající odvětví komunikačních služeb přesunem ze sektoru informačních technologií, patří například vyhledávací gigant Alphabet (Google), dominantní hráč v oblasti sociálních sítí Facebook, ale také poskytovatelé her EA, Activision a Take-Two Interactive. Z telekomunikací se přesun do nového sektoru komunikačních služeb týká například firem Verizon a AT&T. Z oblasti zbytného spotřebního zboží (consumer discretionary) připlují do nového sektoru komunikací filmově-mediální firmy Netflix, Disney, 21st Century Fox a další.
Jaké jsou dopady změn na investory? Je jich celá řada a z dlouhodobého hlediska jsou mnohé z nich zásadní. Týkají se například charakteru sektorů včetně dopadů na výhled růstu, dividendový výnos, expozici do trendů cloudu nebo AI, automatického či nuceného rebalancování portfolií stovek ETF fondů a dalších aspektů.
Zaprvé, změna bude mít zásadní dopad na sektor informačních technologií, který vyrostl na čtvrtinovou váhu v indexu S&P 500 a začal index příliš ovládat. Tento sektor tedy přijde o Facebook a Alphabet, dva hlavní tahouny růstu s velmi vysokou tržní kapitalizací. “Nový” osekaný technologický sektor bude mít nižší očekávaný budoucí růst tržeb a zisků na akcii a nižší marže než ten současný, či budoucí nový sektor komunikačních služeb. Největšími tituly technologického sektoru po změně budou s velkým předstihem Apple (19 procent) a Microsoft (16 procent), následovány budou s velkým odstupem firmou Intel (5 procent). Jde o firmy s nižšími valuacemi měřenými například poměrem P/E nebo P/S a také s menším regulatorním rizikem. Na druhé straně tyto společnosti mají výrazně nižší výhled růstu a slabší expozici do rozmáhajících se sektorů cloudových služeb a umělé inteligence. Charakter odvětví IT se výrazně mění, proto investoři zaměření na růstové tituly mohou současné změny vyhodnotit tak, že začnou vyprodávat svá portfolia.
Nové peníze se mohou naopak přesouvat do nově vznikajícího sektoru komunikací. Ten bude totiž poskytovat lákavou vidinu budoucího růstu, protože se sem přesune Alphabet, Facebook či Netflix. Na druhé straně bude tato růstová dynamika zmírněna oproti současnému technologickému sektoru naředěním firmami telekomunikačního sektoru AT&T a Verizon, které rostou vesměs podobně jako celá ekonomika. Poskytují ale na oplátku vyšší stabilitu tržeb a zisků i vyšší dividendový výnos.
Zánik telekomunikačního sektoru znamená pro investory ztrátu možnosti přímo investovat do jednoho z defenzivních, stabilních, předvídatelných a pomalu se měnících dividendových titulů. Ostatní utility (elektřina, plyn, voda, odpad) jsou změnami vesměs nedotčeny, takže investorům zbyde pořád dostatek čistě defenzivních sektorů. Mohou také investovat přímo do vybraných společností bývalého telco sektoru, které samozřejmě na burze zůstávají, akorát budou patřit do jiného sektoru.
Z pohledu rebalancování indexů a ETF fondů může nyní docházet k výraznějším nárůstům objemu obchodů i vyšším pohybům cen u akciových titulů, jichž se změna týká. Většina velkých fondů však změny dělá s předstihem a rovnoměrně, takže přímo na nutnosti fondů nakupovat či prodávat nelze s jistotou vydělat. Většina fondů navíc používá sofistikované algoritmy k omezení dopadů jejich obchodů na cenu akcií a jsou schopny kopírovat index s mírnou odchylkou či jej nepřímými cestami aproximovat.
Konkrétní poskytovatelé ETF fondů také již s předstihem začali měnit názvy a obsah některých ETF fondů právě s ohledem na změny v klasifikaci. Investoři by si tedy měli ještě pečlivěji než jindy ověřit, který index fond sleduje, které akcie vlastní a může vlastnit, či zda jejich fond provedl nějaké změny v souvislosti s reklasifikací. Změny totiž mohou mít dopad na rizikovost fondu, kolísavost výsledků a dividendové výnosy.
[sc:articleform id=9 articleid=709]