Pohonné hmoty v příštím týdnu zdraží

V příštím týdnu je třeba počítat se zdražením pohonných hmot v rozsahu zhruba 20 haléřů na litr. Důvodem je hlavně vzestup cen ropy na světových trzích, který v posledních dvou týdnech odpovídá zhruba 4,5 procenta. Tento nárůst se odehrál zejména kvůli zmírnění napětí v obchodním vztahu USA a Číny, kdy si obě země vzájemně razantně snížily uvalovaná cla. Investoři tak nyní věří, že obchodní válka dvou největších ekonomik světa nebude mít zvláště vyhrocenou podobu, což zlepšuje výhled globální ekonomiky, tedy i tlačí výše vyhlíženou poptávku po ropě.

Popsaný růst cen však nelze přeceňovat. Češti řidiči se nemusí obávat výraznějšího, ani vleklejšího růstu cen pohonných hmot. Vývoj cen ropy totiž čelí poměrně silnému „protivětru“. Z více důvodů.

Jedním z nich je aktuální dění v USA. Prezident Donald Trump navrhuje daňové škrty, které by vedly k dalšímu bobtnání amerického rozpočtového schodku. Výnosy amerických vládních dluhopisů tak zůstávají poměrně vysoko. Například výnosy těch třicetiletých setrvávají nad hodnotou pěti procent. To svědčí o navýšených inflačních očekáváních a nejistotě stran budoucnosti a investic v ní, která podvazuje výkon nejen akcií v USA, ale i poptávku po ropě. Daří se naopak bezpečným útočištím, jako je zlato, nebo nejrozšířenější kryptoměně, bitcoinu, jenž dnes v noci středoevropského času překonal historický cenový rekord, když se prodával takřka za 112 000 dolarů.

Další zlevnění paliv v Česku by mohlo způsobit také přiblížení jaderné dohody Trumpovy administrativy s Íránem. Možnou novou dohodu s USA ale Teherán předevčírem zatím dosud nejdůrazněji odmítl. A to totiž přímo ústy svého nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten se nechal slyšet, že vyjednávání se Spojenými státy pravděpodobně nepovedou k dohodě, přičemž požadavky Trumpovy administrativy označil za „urážlivé“.

Chameneího příkré odmítnutí jaderné dohody je poměrně překvapivé. Jeho vrchní poradce Alí Šamchání – poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti – totiž minulý týden prohlásil, že Teherán je připraven s Trumpem jadernou dohodu uzavřít, a to výměnou za okamžité zrušení ekonomických sankcí. Írán by se podle Šamcháního zavázal, že nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň a že se zbaví svých zásob vysoce obohaceného uranu, který je možné k její výrobě použít.

Ve vztahu k cenám pohonných hmot v ČR ovšem stále platí, že nadcházející letní motoristická sezóna by mohla být nejlevnější v historii. Za průměrnou čistou měsíční mzdu by totiž mělo být možné letos o prázdninách pořídit zhruba 1125 litrů pohonných hmot. To je více než kdykoli v minulosti.

Pro srovnání, například v létě 2019 se za tehdejší průměrnou čistou mzdu dalo pořídit zhruba 798 litrů pohonných hmot. Před deseti lety, v létě 2015, pak přibližně 629 litrů. V létě roku 2005 pak 525 litrů, o deset let dříve, roku 1995, pak 416 litrů a konečně roku 1985 jen nějakých 410 litrů, i když tehdy průměrná cena pohonných hmot (benzínů Super a Speciál a motorové nafty) činila jen 6,20 Kčs za litr.

Přitom, navíc, letošní vyhlížené nejlevnější motoristické léto historie nepředpokládá dohodu mezi USA a Íránem. Pokud by k ní došlo, zlevnila by ropa potenciálně až do blízkosti 40 dolarů za barel, plyne z včerejší prognózy agentury Bloomberg. Írán by totiž mohl navýšit svůj export ropy na světové trhy o zhruba 2,5 milionu barelů denně. V Česku by se v případě uzavření americko-íránské dohody průměrná cena nafty – a zřejmě i benzínu Natural 95 – dostala pod psychologickou úroveň 30 Kč/l.