Český lid i švýcarští bankéři věří, že nová vláda zrychlí ekonomický růst, i kdyby na dluh
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Zotavení v oblasti reálných hrubých mezd, které se vrátí na úroveň roku 2019 příští rok, zlepšuje důvěru spotřebitelů již od loňska. Za dalším zlepšením jejich nálady na takřka šestileté maximum stály v listopadu naděje vkládané do vznikající vlády. Češi stále mají v živé paměti nejvýraznější propad reálných mezd ze všech zemí OECD, který podle statistiky této organizace nastal mezi lety 2021 a 2025. Míní ovšem, že nový kabinet podpoří jejich životní úroveň, a to ovšem i menším důrazem na další konsolidaci veřejných financí. Současnou „přetahovanou“ o návrh státního rozpočtu na rok 2026 tak mnozí z nich zjevně vnímají tak, že se vznikající vláda „pere“ za jejich vyšší životní úroveň. Že by to mohlo zapříčinit hlubší deficit veřejných financí už v příštím roce, je jim druhořadé.
Doma ale není nikdo prorokem. Nicméně podobně jako čeští spotřebitelé to vidí i třeba největší švýcarská banka, UBS. Analytici UBS Global Wealth Management už před říjnovými sněmovními volbami prognózovali, že česká koruna by mohla dále zpevnit, pokud jejich výsledek povede k rozpočtovému uvolnění, čti k hlubším deficitům.
To, že v čele nové české vlády stane hnutí ANO, znamená podle švýcarské banky rozpočtové uvolnění. To podle UBS českému hospodářství pravděpodobně zajistí rychlejší růst, ale tím pádem také utaženější měnovou politiku České národní banky. Ta bude výraznějším zvýšením svých základních úrokových sazeb reagovat na rychlejší růst české ekonomiky a s ním související citelnější riziko přehřívání, například v oblasti cen nemovitostí nebo služeb. Vyšší úrokové sazby se mají následně promítnout do znatelnějšího posílení české koruny, předpokládá UBS.
Nicméně výraznější hospodářský růst, byť by i třeba byl koupený částečně na dluh, znamená rychlejší růst životní úrovně obyvatelstva. To dává spotřebitelům naději, že se vskutku „budou mít lépe“. A tato naděje, podložená ovšem tedy i odbornými prognózami ze zahraničí, nyní právě pohání spotřebitelskou náladu na ono takřka šestileté maximum.
