Inflace dál zrychluje svůj růst

Meziroční míra inflace v únoru letošního roku vzrostla o 3,7 procenta a dál se vzdalovala od horní hranice tolerančního pásma. Růst spotřebitelských cen byl znatelný v oddíle odívání a obuv či v oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti. Ke zpomalení cenového růstu došlo v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Přesto byl zaznamenán růst cen u vepřového masa o 17,6 procenta, uzenin o 14,4 procenta, ovoce o 19,3 procenta a cukru o 15,3 procenta.

Již tradičně rostly ceny v oddíle bydlení. Například cena nájemného vzrostla o 4,3 procenta, cena vodného o 5,3 procenta, cena stočného o 4,5 procenta a cena elektřiny o 9,7 procenta. Tyto položky mají ve spotřebním koši významnou váhu, proto měly největší vliv na zvyšování cenové hladiny. Navíc položky v oddíle bydlení jsou nezbytné a lidé je musí nakupovat.

Na dané téma si můžete poslechnout více v podcastu:

<iframe style="border: none" src="//html5-player.libsyn.com/embed/episode/id/13489274/height/90/theme/custom/thumbnail/yes/direction/backward/render-playlist/no/custom-color/00263e/" height="90" width="100%" scrolling="no"  allowfullscreen webkitallowfullscreen mozallowfullscreen oallowfullscreen msallowfullscreen></iframe>

Ceny zboží rostly v průměru pomaleji než ceny služeb. Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen se v České republice držela výrazně nad průměrem Evropské unie. To umožňuje vyrovnávání cenových hladin mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy. Způsobuje to však nepříznivé sociální dopady na lidi, kterým v posledních letech nevzrostly příjmy.

[sc:articleform id=14 articleid=1120]

"Česká národní banka se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojených se šířením koronaviru mohlo zadusit růst české ekonomiky."

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS