Trump prohraje listopadové volby. Co to znamená pro svět?
Modrý Kongres v nadcházejících volbách přistřihne Trumpově administrativě křídla a v mnoha směrech zmírní jeho extrémní politiku.
Američané budou již v listopadu rozhodovat o budoucím složení Kongresu (Senát + Sněmovna reprezentantů) a podle aktuálních tržních kurzů se očekává, že opoziční demokraté ovládnou dolní a s menší jistotou dokonce i horní komoru. Administrativa Donalda Trumpa by tak již od ledna 2027 mohla přijít o velkou část svého politického manévrovacího prostoru. Demokraté by tímto získali větší kontrolu nad přijímáním zákonů, státním rozpočtem a dohledem nad Trumpovou administrativou. V Senátu by navíc mohli blokovat některé prezidentovy nominace na vysoké státní funkce. Trump bude ale nadále velet armádě a udrží si pravomoci v zahraniční politice.
Pro Evropu by vítězství demokratů znamenalo především větší stabilitu vztahů se Spojenými státy. Nové složení Kongresu by mohlo brzdit eskalaci války s Íránem, poskytnout větší podporu Ukrajině a upevnit vazbu USA na NATO. Výsledkem ale budou především dva roky politického přetahování, které by Trumpovi ztížilo prosazování radikálních politických změn.
Šance na ukončení války v Íránu
Největší změna by se mohla odehrát na Blízkém východě. Válka s Íránem vstupuje do sedmého měsíce a její dopady už citelně zasahují světovou ekonomiku. Boje a útoky na lodní dopravu v oblasti Hormuzského průlivu a saúdskoarabskou ropnou infrastrukturu vytlačily cenu ropy nad 100 dolarů za barel. Přes tuto strategickou námořní cestu přitom za normálních okolností prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, takže pokračující konflikt zdražuje energie, dopravu a nepřímo zvyšuje inflační tlaky také v Evropě.
Trumpovo vedení války už nyní naráží na odpor v Kongresu. Sněmovna reprezentantů v červenci podpořila rezoluci požadující ukončení amerických vojenských operací proti Íránu a senátní demokraté kvůli nesouhlasu s válkou zablokovali postup každoročního zákona upravujícího financování a fungování americké armády. Pokud by demokraté po listopadových volbách ovládli obě komory, jejich možnosti brzdit Trumpovu válečnou politiku by výrazně vzrostly. Mohli by omezovat nebo podmiňovat financování vojenských operací, prosazovat další omezení prezidentských válečných pravomocí a prostřednictvím kongresových výborů zesílit kontrolu nad Pentagonem a Bílým domem. Trump by měl stále právo veta, takže demokratická většina by sama o sobě válku neukončila. Pokračování nebo další rozšiřování konfliktu by však pro prezidenta bylo politicky i legislativně podstatně složitější.
Změny se tak mohou dostavit už bezprostředně po listopadových volbách. Pokud by republikáni ve volbách výrazně prohráli, mohl by mít prezident ještě větší motivaci dosáhnout dohody s Teheránem před lednem 2027, kdy se nově zvolený Kongres ujme funkcí. Pro Evropu by případná deeskalace znamenala především levnější energie a pohonné hmoty, což povede k nižší inflaci.
Tvrdší postoj vůči Rusku, vyšší podpora Ukrajiny a NATO
Výrazná změna by mohla přijít také ve vztahu Spojených států k Evropě a Ukrajině. Trumpova obranná strategie z roku 2026 požaduje, aby evropské státy převzaly hlavní odpovědnost za konvenční obranu a podporu Ukrajiny. Omezenější role USA se už ukazuje v praxi, kdy Pentagon stahuje část amerických vojáků z východní Evropy a přezkoumává rozmístění přibližně 80 tisíc amerických vojáků na kontinentu. Demokratický Kongres by tento stav pravděpodobně nezvrátil, mohl by ale výrazně brzdit stahování se amerických jednotek. To by byla vítaná změna především pro východní křídlo NATO, včetně Polska a Pobaltí. Současně by po volbách mohla vzrůst ochota k financování evropské bezpečnosti a potažmo podpory Ukrajiny.
Důležitou změnou by mohla být také tvrdší politika USA vůči Rusku. Už nyní má rozsáhlý balík nových sankcí proti Moskvě silnou podporu obou stran a v Senátu prošel poměrem 86 ku 11. Demokratická většina by pravděpodobně usilovala o to, aby měl Trump menší prostor sankce jednostranně zmírňovat nebo využívat rozsáhlé výjimky. To by mohlo omezit jeho schopnost nabídnout Moskvě rychlé ekonomické ústupky výměnou za mírovou dohodu s Ukrajinou a posílit vyjednávací pozici Ukrajiny a evropských spojenců.
Návrat ke starému modelu, v němž většinu bezpečnostní zátěže nesly Spojené státy, ale čekat nelze. NATO letos v Ankaře znovu potvrdilo závazek kolektivní obrany podle článku 5 a pokračuje v plánu zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost až na pět procent HDP do roku 2035. Vyšší angažovanost Evropy na vlastní obraně se tak postupně stává novým standardem, nikoli pouze Trumpovým požadavkem. Evropa zároveň bude pokračovat ve snaze snižovat strategickou závislost na Spojených státech v energetice, digitálních technologiích i financích.
Pro vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií by demokratický Kongres znamenal především větší předvídatelnost. Méně nejistoty pro evropský průmysl a německé dodavatelské řetězce, na nichž závisí i česká ekonomika. Trump by však i s opozičním Kongresem nadále disponoval rozsáhlými exekutivními pravomocemi, zejména v zahraniční a obchodní politice. Vítězství demokratů by proto neznamenalo návrat k předchozím transatlantickým vztahům, ale spíše se jedná o pojistku proti drastickým změnám.
AI – více pravidel a ochrana spotřebitele
Trumpova strategie je postavena na co nejrychlejším rozvoji umělé inteligence (AI): urychlování výstavby datových center, omezování regulatorních překážek a exportu amerických čipů, modelů a další AI infrastruktury spojencům. Cílem Bílého domu je především udržet technologický náskok Spojených států před Čínou. Trump navíc nyní odmítá výzvy části technologického sektoru ke zpomalení vývoje AI s argumentem, že by tím Amerika mohla přenechat výhodu Pekingu. Demokratický Kongres by pravděpodobně posunul těžiště politiky více směrem k bezpečnosti a regulaci nejvýkonnějších modelů. Demokratická většina by mohla zvýšit šance na přísnější prosazování pravidel řízení rizik, nezávislé audity a hlášení závažných bezpečnostních incidentů. Další spor se bude týkat samotné infrastruktury. Prudká výstavba datových center zvyšuje spotřebu elektřiny a v některých regionech také vede k přetížení elektrických sítí, což výrazně zvedá ceny energií pro domácnosti. Demokraté budou proto pravděpodobně více požadovat, aby provozovatelé datových center nesli větší část nákladů na výstavbu nových elektráren, sítí a další infrastruktury. Přísnější domácí pravidla by ale neznamenala mírnější postoj vůči Číně. Kontrola vývozu nejvýkonnějších čipů a dalších strategických technologií je ve Washingtonu stále více otázkou národní bezpečnosti než stranické politiky. Demokraté by tak pravděpodobně kombinovali větší regulaci amerických AI společností s pokračujícími nebo dokonce přísnějšími omezeními přístupu Číny k nejpokročilejším americkým technologiím.
