Evropa chystá revoluci v akumulaci energie: Kapacita bateriových úložišť vzroste do roku 2030 pětinásobně
Podle nové studie Aurora Energy Research vzroste kapacita bateriových úložišť v Evropě zhruba na 50 gigawattů. Rozvoj je reakcí na rostoucí podíl obnovitelných zdrojů a potřebu vyvážit jejich proměnlivou výrobu. Investice do sektoru se do konce dekády vyšplhají na 80 miliard eur.
Evropa vstupuje do nové éry energetiky, kde klíčovou roli nehrají jen solární a větrné elektrárny, ale i bateriová úložiště, která zajistí stabilitu přenosových soustav. Podle aktuální analýzy Aurora Energy Research by se kapacita těchto zařízení měla do roku 2030 zvýšit pětinásobně – z dnešních zhruba 10,8 GW na více než 50 GW, přičemž investice do odvětví přesáhnou 80 miliard eur.
„Tento růst je přímou odpovědí na proměnu evropského energetického mixu, kde už nyní tvoří obnovitelné zdroje asi třetinu produkce elektřiny. Vzhledem k jejich závislosti na počasí je potřeba zajistit, aby byla elektřina dostupná i tehdy, kdy zrovna nesvítí slunce nebo nefouká vítr,“ vysvětluje Pavel Bursa ze společnosti Resacs, která se zaměřuje na energetická řešení pro firmy i domácnosti.
Baterie jako pilíř nové energetiky
Zatímco podíl solárních panelů a větrných elektráren rychle roste, jejich nestálá výroba klade vysoké nároky na flexibilitu přenosové soustavy. Právě bateriová úložiště mohou hrát roli klíčového stabilizačního prvku. Jejich hlavní výhodou je možnost akumulace přebytečné energie a její opětovné využití v době, kdy je spotřeba vyšší.
„Úložiště slouží nejen ke snižování špičkových odběrů, ale také jako záložní zdroj energie v případě výpadků. To je nezbytné zejména pro provozy s nepřetržitým chodem, jako jsou nemocnice, datová centra nebo průmyslové závody,“ doplňuje Bursa.
Podle průmyslové skupiny European Association for Storage of Energy by ale samotných 50 GW nemusela být konečná hranice – jejich odhad potřebné kapacity pro stabilní evropskou síť hovoří až o 200 GW do roku 2030.
Ekonomická i ekologická motivace
Kromě podpory sítí motivuje firmy a domácnosti k investicím do bateriových systémů i úspora nákladů na elektřinu. Baterie umožňují ukládat elektřinu v době, kdy je levná (např. v noci nebo při vysoké výrobě z OZE), a využívat ji v době, kdy je drahá. To významně snižuje energetické náklady, a navíc zvyšuje nezávislost na tradičních dodavatelích.
„Díky poklesu cen bateriových technologií se úložiště stávají dostupnějšími pro širší skupinu uživatelů. Vidíme to nejen u energetických firem, ale i v segmentech jako jsou elektromobilita nebo zahradní technika,“ upozorňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. Podle něj akumulátorový pohon stále častěji nahrazuje spalovací motory také ve strojích určených pro údržbu domů a zahrad, a to díky ekologickému i tichému provozu.
Rekordní růst už v roce 2024
Jen v roce 2024 bylo v Evropě spuštěno rekordních 3,7 GW nových bateriových projektů. To představuje meziroční nárůst o desítky procent a posunulo celkovou evropskou kapacitu nad 10,8 GW.
„Baterie nejsou jen záložní řešení – stávají se aktivním nástrojem moderního řízení spotřeby a efektivního využívání zelené energie,“ říká Lukáš Kaňok z portálu Kalkulátor.cz, který sleduje trendy v energetice.
Investice s potenciálem
Přechod k dekarbonizované energetice a větší integrace obnovitelných zdrojů s sebou přináší příležitosti pro investory, technologické firmy i spotřebitele. Rychlý rozvoj bateriových úložišť signalizuje, že budoucnost energetiky už nebude jen o výrobě, ale i o chytřejším ukládání a správě elektřiny.
„Evropský trh s obnovitelnými zdroji nyní zažívá boom – a bateriová úložiště jsou jeho nedílnou součástí. Přispívají nejen k ekologii, ale i k ekonomice provozu a stabilitě celé sítě,“ uzavírá Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
