EU chce autopůjčovnám zakázat pořizovat jiná auta než elektrická

Evropská unie chce zakázat autopůjčovnám a velkým firmám, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než elektrická. Půjčovny, jako je Sixt nebo Europcar, by tak už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild.

EU chce autopůjčovnám zakázat pořizovat jiná auta než elektrická
Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda

Záměr včera večer ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.

Evropská komise v reakci uvedla, že návrh vznikl v rámci dialogu s výrobci aut a že zatím jen přistoupila k uskutečnění „posouzení dopadu“ takového případného opatření.

Reklama

Zákaz nakupovat pro flotily jiná auta než elektrická by představoval pro autopůjčovny závažný bolehlav. Jejich klienti o elektrovozy totiž nemají valný zájem. Na svoji sázku na elektromobily ostatně těžce doplatila třeba autopůjčovna Hertz. Ta v roce 2021 oznámila velkolepý plán nakoupit do své flotily 100 tisíc vozů značky Tesla. Následně ještě přišla s plánem pořídit 175 tisíc elektroaut General Motors a dalších 65 tisíc od Polestaru, což je společný podnik Volva a jeho čínské matky Geely. Nakonec však Hertz nakoupil všehovšudy jen 60 tisíc elektrovozů (i tak ale šlo o 11 procent jeho celkové flotily), než své plány dal definitivně „k ledu“ a elektroflotily se začal zbavovat – s obrovskými ztrátami.

Hertz se pro ostatní autopůjčovny stal odstrašujícím příkladem, jak moc se může sázka na elektromobily vymstít. Potýkal se s vysokými náklady bouraných a poškozených vozů, které v případě elektromobilů dosahovaly dvojnásobku úrovně aut se spalovacím motorem. Navíc, příběh Hertzu zřetelně potvrdil, že klienti autopůjčoven elektroauta prostě moc nechtějí. Pokud se jedná třeba o turisty, ti v cizím místě nehodlají ztrácet čas hledáním nabíjecích stanic, případně zápolit o jejich omezený počet u hotelu, pokud ten tedy nabíječkami vůbec disponuje. I turisté, kteří třeba sami jako své vlastní auto využívají elektromobil, mohou na cestách volit raději vůz se spalovacím motorem, neboť půjčený elektromobil nemohou snadno nabít „přes noc u sebe doma“ jako elektromobil vlastní.

Reklama

Přesto, pokud Brusel prosadí svoji, pak vzhledem k tomu, že většina autopůjčoven v EU má daný vůz ve své flotile zařazený pouze po dobu jednoho roku či dvou let, nejpozději od roku 2032 by prakticky nemělo být možné natrefit v autopůjčovně kdekoli v EU na jiný vůz než ten s elektrickým pohonem.

Evropská komise si od návrhu slibuje, že jím urychlí konec aut se spalovacím motorem v EU. Jejich prodej má být v Unii zakázán sice „až“ od roku 2035. Jenže autopůjčovny zodpovídají za přibližně pětinu nových registrací aut v Evropě, přičemž prodeje do flotil dokonce za zhruba 60 procent. Zákaz kupovat vozy se spalovacím motorem pro flotily autopůjčoven a velkých firem by tak dramaticky snížil celoevropskou poptávku po autech s jiným pohonem než elektrickým už pět či více let před rokem 2035, tedy před datem faktického zákazu jejich prodeje.

Ukončení zařazování aut se spalovacím motorem do flotil autopůjčoven by tedy mohlo ochromit také turistický ruch v EU. Nejde jen o zmíněný odstrašující případ Hertzu. Vždyť i v takovém Norsku, kde už prodej elektromobilů zřetelně převládá nad prodeji nových aut se spalovacími motory, existuje jedna výjimka. Jsou jí právě tamní autopůjčovny. Zejména zahraniční návštěvníci Norska totiž stále preferují vozy se spalovacím motorem (zde). A to je Norsko jakousi „celosvětovou výkladní skříň elektromobility“, i z hlediska příslušné infrastruktury a pokrytí nabíjecími stanicemi; o zemi, která – poněkud paradoxně – díky obrovským ziskům z prodeje ropy a zemního plynu do zahraničí mohla finančními pobídkami elektromobilitu protlačovat jako prakticky žádná jiná.     

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. V letech 2020-2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, která se zaměřovala zejména na boj s ekonomickými důsledky šíření onemocnění COVID-19. Je činný také jako socioekonomický analytik při Organizaci spojených národů (OSN). Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Sleduje vývoj (geo)politické a ekonomické situace ve světě a v České republice.

Další články autora
Reklama

Vědomosti dne

Jak obchodovat s akciemi

Svět velkých financí a tradingu na burzách je nyní otevřenější, než kdy dřív. Investiční strategie, které byly dříve výsadou malé skupiny finančníků, jsou dnes přístupné každému, kdo si zřídí účet u brokera, kterých je celá řada. Než se ale investor vrhne do světa obchodování akcií, měl by znát základní termíny a principy.

Proč cena zlata stále roste?

Zlato je cenný kov, který provází lidstvo po tisíciletí. Vždy bylo symbolem bohatství a napříč věky vždy dokázalo udržet svou hodnotu. A právě v tom spočívá jeho přitažlivost pro investory. Je to aktivum, které dlouhodobě obstálo přes všechny krize a ekonomické turbulence. Proč je zlato dobrá investice a proč jeho cena dlouhodobě roste?

Jak začít investovat

Investování je jedním ze způsobů, jak se účinně bránit proti inflaci a ochránit své peníze. Základem však je, poznat nejprve své možnosti, preference a stanovit si realistická očekávání. Váš investiční plán by měl počítat se třemi základy investování - výnosem, rizikem a likviditou.

Reklama
Reklama