ECB úroky opět nezměnila, bude však sledovat dopady války na Blízkém východě

Od konce února, kdy začala americko-izraelská válka proti Íránu, prudce vzrostly ceny energií, což vyvolalo spekulace, že inflace do několika měsíců výrazně překročí dvouprocentní cíl ECB. To by mohlo centrální banku v budoucnu donutit ke zpřísnění měnové politiky, aby zabránila situaci, kdy se rychlý růst cen stane trvalým jevem.

"(Válka) bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla ECB. "Její střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a ekonomiku," dodala.

"Analýza scénářů naznačuje, že dlouhodobé narušení dodávek ropy a zemního plynu by vedlo k tomu, že inflace by byla vyšší a růst nižší, než předpokládají základní prognózy. Důsledky pro střednědobou inflaci závisejí především na rozsahu nepřímých a sekundárních dopadů silnějšího a déletrvajícího energetického šoku," uvedla na následné tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.

"Při určování vhodného nastavení měnové politiky budeme postupovat na základě dostupných údajů a na jednotlivých zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou zejména vycházet z našeho posouzení výhledu inflace a souvisejících rizik s ohledem na přicházející ekonomické a finanční údaje, jakož i z dynamiky jádrové inflace a síly dopadů měnové politiky," dodala.

"Geopolitická nejistota spojená s konfliktem v Íránu a růst cen energií zvyšují inflační rizika, což centrální bance nedává prostor k předčasnému uvolnění měnové politiky," sdělila ČTK Hana Seifertová z investiční společnosti Atris. "Dražší ropa a plyn mohou oddálit první snížení sazeb do pozdější části roku, což se odráží i na trzích – evropské akcie oslabily a dluhopisové výnosy reagují zvýšenou citlivostí na rétoriku ECB. Stabilní sazby podporují euro, zatímco riziková aktiva mohou být krátkodobě pod tlakem," dodala.

"ECB je dnes v jiné pozici než v roce 2022. Úrokové sazby se pohybují kolem neutrální úrovně, bilance centrální banky se snižuje a energetická situace v Evropě je stabilnější díky větší diverzifikaci dodávek. I když růst cen energií vyvolává paralely s minulostí, fundamentální podmínky jsou odlišné," uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. "Základním scénářem zůstává, že ECB bude v nejbližší době reagovat spíše komunikací než samotným pohybem sazeb. Trh v tuto chvíli zčásti oceňuje pojistku proti opakování roku 2022, práh pro skutečné zpřísnění měnové politiky však zůstává relativně vysoký," dodal Berka.

V únoru míra inflace v eurozóně podle statistického úřadu Eurostat činila 1,9 procenta, před rokem byla na 2,3 procenta.

ECB předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny.