Dnes pouze výrobní inflace v Německu, Leading index v USA výrazně poklesl
Za malou chvíli bude zveřejněna srpnová výrobní inflace v Německu. Výrobní inflace v červenci meziročně poklesla o 1,5 %, v červnu se snížila o 1,3 %. Hlavním důvodem meziročního poklesu byly nižší ceny energií, které se v červenci snížily o 6,8 %. Pokles byl z velké části tažen levnějším zemním plynem (-8,6 %) a elektřinou (-7,8 %).
Při vyloučení volatilních cen energií by v červenci byla výrobní inflace meziročně vyšší o 1,0 %. Trh očekává, že výrobní inflace v srpnu meziměsíčně poklesne o 0,1 %, meziročně se sníží o 1,7 %.
Pohled zpět:
Český statistický úřad zveřejnil vývoj ekonomiky České republiky za 2. čtvrtletí. Ve 2. čtvrtletí 2025 česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % a meziročně o 2,6 %, hlavně díky spotřebě domácností a vývoji zásob, investice rostly jen mírně a zahraniční obchod působil negativně. V EU činil růst HDP 0,2 % mezikvartálně a 1,6 % meziročně, přičemž slabší vývoj zaznamenalo Německo. Hrubá přidaná hodnota v ČR stoupla o 0,5 % mezikvartálně a o 2,8 % meziročně, nejvíce díky obchodu, dopravě, ubytování, pohostinství a stavebnictví. Průmysl přidal 2,2 % meziročně, z toho zpracovatelský 2,0 %. Export se zvýšil o 0,3 % mezikvartálně a 4,2 % meziročně, dovoz vzrostl o 1,5 % mezikvartálně a 6,0 % meziročně, přebytek obchodní bilance klesl na 118,8 mld. Kč, zejména kvůli energiím a kovodělným výrobkům, naopak posílil přebytek u motorových vozidel. Deflátor HDP ukázal meziroční růst cen o 3,3 %, spotřebitelské ceny stouply o 2,4 %, nejvíce vlivem potravin, bydlení, energií a služeb, doprava a oděvy zlevňovaly. Růst cen bytů pokračoval růst. Zaměstnanost vzrostla o 1,0 % meziročně, nezaměstnanost zůstala pod 3 %, průměrná mzda dosáhla 49 402 Kč (+7,8 % nominálně, +5,3 % reálně). Česká národní banka snížila základní měnově-politické úrokové sazby jednou ve 2Q, což se promítlo i do vkladů a hypoték. Státní rozpočet skončil v pololetí schodkem 152 mld. Kč, meziročně nižším o zhruba šestinu díky vyšším příjmům, mírnějším výdajům a dopadům konsolidačního balíčku z roku 2023 i změnám rozpočtového určení daní od ledna 2025.
Počáteční žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA tento týden dosáhly 231 tis., trh očekával pokles na 240 tis. Pokračující žádosti o podporu v nezaměstnanosti dosáhly 1,920 mil., trh očekával nárůst na 1,950 mil.
Leading index v USA za srpen se meziměsíčně snížil o 0,5 %. Trh očekával pokles o 0,1 %. Od prosince 2024 se index drží pod nulou, což značí potenciální zpomalení ekonomické aktivity. Nejnižší hodnoty -1,0 za poslední dva roky dosáhl v dubnu 2025, tedy po vyhlášení amerických cel.
Stavební produkce v eurozóně v červenci 2025 meziměsíčně vrostla o 0,5 % a v EU o 0,6 %, meziročně se v eurozóně zvýšila o 3,2 % a v EU o 3,6 %. Stavba budov zaznamenala v eurozóně i EU meziměsíční pokles, inženýrské stavby a specializované stavební činnosti si polepšily. Největší meziměsíční nárůsty vykázalo Rumunsko (+20,1 %), Slovinsko (+9,9 %) a Belgie (+2,2 %). Naopak největší poklesy byly zaznamenány ve Španělsku (-4,5 %), Švédsku (-4,0 %) a Portugalsku (-1,5 %). V meziročním srovnání byl nejvýraznější nárůst produkce zaznamenán v Rumunsku (+41,1 %), Španělsku (+22,8 %) a Slovinsku (+21,4 %). Produkce klesla ve Švédsku (-4,5 %), Rakousku (-2,7 %), Francii (-1,7 %) a Německu (-1,2 %). V Česku meziměsíčně vzrostla o 1,0 %, meziročně o 10,2 %.
Americký index S&P 500 získal +0,48 %. Německý DAX se zvýšil o 1,35 % a pražský PX vzrostl o 0,37 %. Koruna posílila na 24,29 EUR/CZK.
