Cena ropy kolabuje, cena plynu letí vzhůru

Cena ropy v posledních týdnech kolabovala. Za pouhých 6 týdnů se ropa Brent propadla zhruba o čtvrtinu z hladiny kolem 85 dolarů za barel na současnou úroveň 63 dolarů za barel. Severoamerická ropa WTI je na tom podobně, její cena se za stejné období propadla ze 75 dolarů za barel na 54 dolarů za barel. Cena plynu naopak letí vzhůru z hodnot pod 3,0 dolary za objemovou jednotku až na současných 4,5 dolaru.

Doposud se příběh trhu s ropou točil okolo nabídky. Zda roste, nebo je omezena škrty kartelu OPEC a sankcemi. Nyní se však situace zásadně mění. Na straně nabídky nedošlo k očekávanému poklesu reálné možnosti Íránu exportovat ropu. Americké sankce kvůli četným výjimkám či přímo ignoraci embarga podstatnými dovozci ropy, jakými jsou například Čína nebo Indie, příliš nefungují. Ve stejnou dobu byl trh předzásoben ropou v obavě z nedostatku vlivem sankcí na Írán. Přisadili si také spekulanti, kteří vzhledem k sankcím doufali v růst ceny. Najednou je na trhu krátkodobý několikaměsíční přebytek a cena padá. Spekulanti zavírají pozice, často nedobrovolně a s velkými ztrátami. Nedávný jednodenní pokles ceny ropy jevil silné známky takzvaného kapitulačního dne, kdy cena kolabovala při vysoce nadstandardním objemu obchodů. Právě v tento den zřejmě došlo k silné likvidaci spekulativních nákupních pozic.

Ve stejnou dobu, kdy dochází k tomuto přebytku na straně nabídky, se objevily zprávy o nižším očekávání růstu poptávky po ropě na příští rok. Alespoň to předpokládá poslední zpráva vydaná přímo kartelem OPEC, který v poslední měsíční zprávě snížil letos již počtvrté svůj odhad růstu poptávky po ropě na příští rok. Vyslovil také obavy z přebytku nabídky nad poptávkou v příštím roce vlivem zpomalení poptávky i vyšší těžby některých producentů, zejména mimo kartel OPEC. Kartel se bojí přílišného růstu těžby amerických břidlicových producentů. Jelikož OPEC nyní již nemůže oficiálně cílit na určitou cenu ropy, stávají se měsíční zprávy komunikačním kanálem, kterým kartel naznačuje americkým těžařům, aby to s růstem produkce nepřehnali, jinak nechá cenu zase zkolabovat pod jejich rentabilní bod, který se nyní nachází okolo hranice 55 amerických dolarů za barel.

Předstihové ekonomické indikátory i podstatná část dalších "tvrdých" i "měkkých" dat očekává zpomalení globálního ekonomického růstu, který již ostatně probíhá. Je však třeba říci, že jde pouze o zpomalení tempa růstu, nikoli o recesi. Výjimky, které se v této souvislosti objevují, se zdají být pouze dočasné. Příkladem je negativní mezikvartální růst HDP (tedy pokles) Německa a Japonska. Jde však o pokles pouze oproti předchozímu kvartálu. Meziročně HDP v Německu pořád roste, byť pomalejším tempem. Zatím se potvrzuje varianta pouhého stagnaci blízkého zpomalení, nikoli recese. Jiným příkladem slabších dat je zklamání ohledně meziročního růstu zisků čínských akcií, který po předchozích vysoce dvouciferných číslech vykázal za třetí kvartál zvýšení pouze o 3,5 procenta. Také je však nutno dodat, že tržby čínských firem pokračovaly v intenzivním růstu okolo 10 procent meziročně. Zprávy z Indie také potvrzují ochlazení. Zájem zákazníků o nákupy v době tradičního svátku Diwali byl poněkud vlažný. Amazon, Alibaba i Apple, barometry globální spotřebitelské poptávky, avizují zpomalení tempa růstu tržeb a vydaly opatrný výhled na nadcházející klíčovou vánoční sezónu.

Velkou zajímavostí je, že ve stejném období posledních šesti týdnů, kdy rapidně klesala cena ropy, došlo naopak k prudkému růstu ceny zemního plynu, a to až o 50 procent. V posledních dnech cena roste téměř parabolicky a jeví jasné známky takzvaného "short squeezu", tedy prudkého růstu ceny umocněného nuceným zavíráním ztrátových pozic, které sázely na pokles ceny této komodity. Nutno dodat, že cena plynu roste zejména na "blízkých" kontraktech s dobou dodání v několika málo nejbližších měsících, tedy v zimním období. Zásoby plynu klesly pod dlouhodobý průměr vlivem teplého léta, které vedlo ke zvýšenému používání klimatizací. Za pozornost v souvislosti s rapidním růstem ceny plynu stojí zmínka o emisních povolenkách na spotřebu CO2. Jejich cena v Evropě v posledním roce rapidně vzrostla vlivem změny předpisů, řádově na trojnásobek a krátkodobě i více. Při nynější vyšší ceně povolenek je již ve většině případů rentabilní zavírat uhelné elektrárny a přestavovat je na elektrárny plynové či kombinované uhelno-plynové. Tento posun by do budoucna mohl způsobit růst poptávky po zemním plynu. Rostoucí cena plynu velmi pravděpodobně odráží právě mimo jiné i toto očekávání budoucího růstu popularity plynových elektráren.