Buffett opět šetří a trhy se bojí. Proč Berkshire sedí na 347 miliardách a neinvestuje?

Více než 40 tisíc investorů se během prvního květnového víkendu sjelo do Nebrasky na výroční valnou hromadu Berkshire Hathaway, kde Warren Buffett, dnes již 94letý „Věštec z Omahy“, poodhalil svou aktuální investiční strategii a názory na světové události. A pro mnohé to bylo spíše překvapení než inspirace: žádné velké nákupy, rekordní hotovost a prakticky nulová aktivita na amerických trzích. Mnohé to vede k otázce: chystá se snad Buffett na krach? Na rozdíl od širšího akciového trhu, který od začátku roku stagnuje, akcie Berkshire posílily o více než 20 %. To ukazuje nejen sílu konglomerátu, ale také zájem investorů o Buffettovo uvažování v turbulentních časech, ať už jde o obchodní války Donalda Trumpa nebo rostoucí nejistotu ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky.

Rekordních 347 miliard v hotovosti

K 1. čtvrtletí 2025 má Berkshire Hathaway rekordních 347 miliard dolarů v hotovosti, převážně v krátkodobých amerických dluhopisech. Pro představu, jak moc je to peněz, Berkshire nyní vlastní přibližně 5 % veškerého amerického vládního dluhu. Buffett odmítl, že by šlo o přípravy pro nástupce Grega Abela, prý prostě nyní nejsou levné a kvalitní podniky k nákupu. Buffett svým posluchačům připomněl, že trh akcií je vysoce iregulární a příležitosti přicházejí ve vlnách a zcela náhodně. A jednou za zhruba 5–6 let se na trhu objeví situace, kdy jsou investoři přímo "bombardování atraktivními nabídkami" a na to možná právě čeká.

Jedno je z našeho pohledu jasné, americké akciové trhy nyní nejsou levné, a to navzdory nedávným propadům, které byly především tažené technologickými giganty. Buffett se vyjádřil i k těmto nedávným výprodejům, které označil jako nicotné a srovnal je s velkými tržními propay, které ve své kariéře zažil, kdy například akcie Berkshire zlevnily o více než 50 %, aniž by se nějak změnil fundament této společnosti. Tím také naznačil, že Berkshire se během těchto výprodejů pravděpodobně na trhu neangažovala. Index S&P 500 se letos propadl až o 15 % vlivem cleních válek, ovšem většinu této ztráty v posledních týdnech obnovil. Berkshire je adept v nakupování cenných papírů v krizových situacích. 

Buffett je již delší dobu čistým prodejcem amerických akcií

Během posledního kvartálu se Berkshire znovu zbavovala amerických akcií, tentokrát prodala velkou část akcií Citigroup, dále pokračovala ve snižování podílu v Bank of America a opustila ETF fondy kopírující index S&P 500. Naopak už nepokračuje v prodejích Applu, který ale i nadále zůstává největší pozicí v portfoliu Berkshire, byť jeho váha klesla z 51 % na nynějších 28 %. Buffett tak podle všeho Applu stále věří, ale potřeboval „odlehčit“ portfoliu. Na straně nákupů je výčet skromný: dokupovaly se akcie energetické firmy Occidental Petroleum, menší pozice byly otevřeny u Constellation Brands a Verisign. Přesto platí, že celkově Berkshire víc prodává než nakupuje, od léta 2022 tak prodala akcie za 133 miliard dolarů, zatímco nakoupila jen za 6 miliard. Naopak má dobrý názor na akcie japonských konglomerátů Itochu, Marubeni, Mitsubishi, Mitsui a Sumitomo, které i nadále pomalu dokupuje.

Vyjádření k celním válkám, dolaru a vládnímu dluhu

Zdaleka nejvíce publikum zajímaly názory Buffetta na celní situaci USA. Warren se na jednu stranu vyjádřil kriticky k celní politice, neboť si v procesu USA znepřátelují zbytek světa a narušují volný obchod, který je žádoucí a dává smysl. Na druhou stranu dal Trumpovi v jedné věci za pravdu a sice to, že velké obchodní deficity mohou mít na USA špatný vliv. Zakončil myšlenku tím, že Spojené státy by se neměly bát prosperity ve zbytku světa, neboť ta se bude přelévat i do států a vede to k bezpečnějšímu světu. Buffettovou největší obavou i nadále zůstává obava z jaderných válek, a to i ve světle toho, že se zvyšuje počet zemí (nyní 9), které mají tyto zbraně k dispozici.

Věštec z Omahy také projevil velké obavy ohledně stavu amerického dolaru a financí. Vládní dluh USA je nesplatitelný, to asi každý ví, co je ale nyní palčivějším problémem je státní schodek, který dosahuje 7 % hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Tato výše státního schodku dává smysl spíše v recesi, než ve zdravě rostoucí ekonomice a tento trend započala již Bidenova administrativa. Buffett potvrdil myšlenky Raye Dalia, Scotta Bessenta a dalších, když prohlásil že je potřeba dostat tento schodek na 3 % HDP USA, což je udržitelné tempo zadlužování se. Podotkl, že čím dále se USA vzdálí od 3 %, tím více nekontrolovatelná dluhová situace bude. Avšak i navzdory varováním těchto investičních gigantů, americký Kongres zatím nečiní jasné kroky ke snížení vládního schodku, protože se bojí zpomalení ekonomiky. 

Po oznámení celních opatření USA vůči světu začal prudce oslabovat americký dolar, nezajištění zahraniční investoři tak zaznamenali výrazné kurzové ztráty. Trump se netají tím, že chce oslabit americký dolar, aby podpořil domácí průmysl, a odlehčil dluhové břímě USA. Na druhou stranu slabší dolar může odradit zahraniční investory, zvýšit inflaci a podkopat status amerického dolaru jako světové rezervní měny a stabilního přístavu.

Legenda končí? Žezlo převezme Greg Abel

Na konec více než pětihodinové seance otázek a odpovědí Buffett oznámil, že ke konci roku 2025 odstoupí ze své pozice generálního ředitele Berkshire Hathaway a navrhne Grega Abela jako svého nástupce. Buffett však do své smrti zůstane v roli poradce pro management Berkshire, obzvlášť v krizových situacích. Investoři tak zatím mohou zůstat v klidu, protože 94letá investorská legenda i nadále zůstane součástí rozhodovacího procesu Berkshire. Warren Buffett se dlouhodobě řadí mezi hrstku nejbohatších lidi na světě a své jmění plánuje pomalu rozdat na charitativní účely. Publikum zakončilo celou seanci velmi dlouhým potleskem ve stoji.