Americké akcie se v úterý pohybovaly smíšeně a spíše bez jasného směru
Dow Jones dokázal navázat na předchozí rekordní uzavření a mírně posílil, zatímco širší S&P 500 a technologický Nasdaq mírně oslabily. Investoři přesunuli pozornost od růstových titulů k defenzivnějším složkám trhu a tradičním „blue chips“, což odráží opatrnější náladu před sérií klíčových makrodat.
Tržní přehled a makroekonomické události
Kolísání velkých technologických jmen, zejména v oblasti polovodičů a digitálních platforem, ukazuje, že krátkodobý sentiment zůstává citlivý na data a komentáře ohledně dalšího vývoje ekonomiky i měnové politiky.
Klíčovým impulzem dne byla prosincová data o maloobchodních tržbách v USA, která ukázala meziměsíční stagnaci spotřebitelských výdajů. Po silnějším listopadu, kdy tržby vzrostly o 0,6 %, znamená prosincová nula výrazné zklamání oproti očekávání ekonomů a naznačuje ochlazení poptávky na konci klíčové sváteční sezóny.
Reakcí trhu na slabší spotřebitelská data byl nárůst sázek na budoucí snižování úrokových sazeb. Přestože většina investorů stále očekává, že Fed ponechá sazby beze změny na nejbližších zasedáních, zvyšuje se podíl těch, kteří počítají s prvním snížením již v průběhu léta. Více než tři čtvrtiny trhu nyní zaceňují nižší sazby do června, což se promítá do vývoje dluhopisových výnosů i měnového kurzu dolaru. Tento posun však bude silně závislý na dalších datech, zejména z trhu práce a inflace.
Pozornost investorů se proto soustředí na nadcházející lednový report z trhu práce, který je považován za jeden z nejdůležitějších makroekonomických údajů tohoto týdne. Soukromá data i předchozí statistiky naznačují určité ochlazení zaměstnanosti, a očekávání ekonomů jsou poměrně rozptýlená od mírného růstu počtu pracovních míst až po možnost jejich čistého úbytku. Trh práce je přitom klíčovým pilířem odolnosti americké ekonomiky a jakékoli výraznější zhoršení by mohlo výrazně posílit tlak na Fed, aby přehodnotil svůj restriktivní postoj.
Zlato se po prudké korekci z minulého týdne snaží stabilizovat nad hranicí 5 000 USD za unci, přičemž řada bank a stratégů zůstává střednědobě optimistická kvůli geopolitickým rizikům a očekávanému poklesu sazeb. Kryptoměny naopak čelí zvýšené volatilitě, když bitcoin znovu oslabil pod 69 000 USD v prostředí „risk-off“ nálady.
Výsledky firem a sentiment
Výsledková sezóna přinesla smíšené signály a zvýraznila rozdíly mezi jednotlivými sektory. Coca-Cola zklamala investory opatrným výhledem na další rok, přestože čtvrtletní tržby mírně překonaly očekávání. Slabší výhled odráží tlak na mezinárodní trhy, zejména v Asii a Latinské Americe, a signalizuje, že i tradičně defenzivní spotřebitelské firmy začínají pociťovat zpomalení globální poptávky. Akcie reagovaly poklesem, což přispělo k opatrnějšímu sentimentu v celém sektoru.
Naopak pozitivní překvapení přišlo ze strany Spotify, které vykázalo silný růst ziskovosti i počtu předplatitelů. Trh ocenil schopnost firmy zvyšovat ceny bez výrazného dopadu na poptávku a zároveň zlepšovat marže, což poslalo akcie výrazně výše. Tento výsledek kontrastuje s obavami z technologického sektoru a ukazuje, že investoři jsou ochotni odměnit firmy, které dokážou přesvědčivě prokázat monetizaci svého růstu a kontrolu nákladů.
Smíšený obraz nabídly také výsledky CVS Health, kde sice zisk překonal odhady, ale celkový výhled zůstal opatrný. Trh reagoval spíše negativně, což odráží širší nejistotu v sektoru zdravotnictví, zejména v souvislosti s regulací a vývojem nákladů. Podobně nervózní reakce byla patrná u dalších firem, kde investoři více než samotná čísla sledují komentáře managementu ohledně výhledu na rok 2026 a citlivosti byznysu na ekonomické zpomalení.
Sentiment v technologickém sektoru zůstává rozkolísaný i kvůli vývoji v oblasti polovodičů. Některé firmy signalizují stabilizaci poptávky, jiné naopak upozorňují na tlak na marže a ziskovost. Výprodeje v části softwarového a technologického segmentu z posledních dnů vedly k debatám o tom, zda nebyla reakce trhu přehnaná, nebo zda jde o začátek širší korekce. Investoři jsou stále selektivnější a více rozlišují mezi firmami s jasnou strategií a těmi, jejichž valuace jsou založeny především na očekávání budoucího růstu.