Inflace – její parametry a aktuální vývoj v širším měřítku

KLÍČOVÉ ÚDAJE

• Inflace ve většině vyspělých ekonomik nadále přetrvává na zvýšené úrovni, i když se objevují známky úlevy v důsledku zlepšujících se podmínek dodavatelského řetězce a změkčování cen surovin.
• Trhy práce zůstávají ve většině zemí skupiny G7 napjaté a podporují silný růst mezd.
• Zvyšování sazeb centrálními bankami bude pravděpodobně působit tlak na současné vysoké hladiny cenových košů, ale účinky změn měnověpolitických sazeb se mohou reálně projevit za několik měsíců – tzv. Horizont politiky.

VYSPĚLÉ ZEMĚ

Inflace má ve většině vyspělých ekonomik i nadále trend vysoko nad požadovanými sazbami. Existují však náznaky, že šok cen komodit a problémy s dodavatelským řetězcem, které stály za počátečním nárůstem, se zmírnily a ochladily část tlaku na straně nabídky. Centrální banky také razantně, i když z hlediska načasování diskutabilně, zasáhly proti inflaci a zvýšily úrokové sazby svižným tempem, aby zmírnily zdroj inflace na straně poptávky a udržely očekávání budoucích ukotvení zvýšených cenových pohybů. Tyto faktory by měly pomoci v nadcházejících čtvrtletích ochladit inflaci.

VYSPĚLÉ EKONOMIKY

Za srpen se inflace ve většině hlavních ekonomik nadále pohybovala vysoko nad požadovanými úrovněmi (všechny státy cílují inflaci na 2,0 pb). Hlavní index spotřebitelských cen v eurozóně (meziročně +9,1 % y/y) a v UK (+ 10,1 % y/y), těsně za ním Itálie (+8,4 % y/y) a USA (+8,2 % y/y). Předběžné zářijové údaje navíc ukazují, že celková inflace v eurozóně dosáhla úrovně 10,0 % a v Německu meziroční úrovně 10,9 % (graf 1). I když existují některé počáteční signály, že hybnost v cenových nárůstech může zpomalovat, je důležité si uvědomit, že ne všechno je tím, čím se zdá. V Evropě lze snížené tempo částečně připsat politickým intervencím s omezenou trvanlivostí. Například německý krok k omezení nákladů na veřejnou dopravu zvýšil inflaci nákladů na dopravní služby z +3,6 % y/y v květnu na -28,9 % v červnu. Předběžné údaje ze září naznačují, že vypršení platnosti těchto dočasných opatření pomohlo zvýšit inflaci ze 7,9 % v srpnu na 10,0 % v září.

Při pohledu do budoucna budou závazky ve Velké Británii, Francii a Německu k omezení cen energií v roce 2023 pevně omezovat celkovou cenovou hladinu. Rizika spočívají v tom, že zachováním kupní síly domácností by se jádrová inflace mohla více zakořenit. To by zase urychlilo další zpřísňování měnové politiky centrálními bankami.

V poslední době plánované a široce diskutované daňové škrty ve Velké Británii přidají ekonomice další fiskální stimul a podpoří agregátní poptávku. Plný účinek stimulu na inflaci bude nyní silně záviset na stupni dalšího zpřísnění měnové politiky, které Bank of England podnikne.

CENY KOMODIT

Komoditní šok po ruské invazi na Ukrajinu slábne (Graf 2). Kromě evropského zemního plynu, který zůstává omezen nabídkou, došlo ke zmírnění globální poptávky a zmírnění obav z omezení nabídkové strany. Náš pohled je, že s tím, jak globální poptávka nadále oslabuje, ceny budou v roce 2023 dále klesat. Vzhledem k omezeným dodávkám však evropské velkoobchodní ceny zemního plynu zůstávají historicky vysoké a podléhají vysokému stupni volatility.

DODAVATELSKÉ ŘETĚZCE

Problémy s dodavatelským řetězcem také od loňského podzimu vykazují významné známky zlepšení. Měření dodacích lhůt dodavatelů a nevyřízených objednávek (graf 3) se přibližuje normám před pandemií. S tím, jak ceny surovin začaly klesat, se navíc trend inflace vstupních nákladů posunul, což signalizuje menší tlak na vstupní náklady.

Zejména v situaci, kdy slábnoucí poptávka resultuje v klesající náklady na dopravu (graf 4). Náklady na přesun kontejnerů o délce 40 stop klesly o téměř 61% od svého vrcholu na podzim roku 2021. Spolu s klesajícími cenami benzínu by to mělo dále pomoci výrobcům zboží snížit náklady na dopravu.

OČEKÁVÁNÍ

Zdá se, že práce úředníků centrálních bank na udržení důvěryhodnosti se vyplácí, neboť očekávání finančního trhu zůstala v posledních několika měsících relativně stabilní (tabulka 2). To ovšem zcela neplatí pro spotřebitele a podniky, kteří se nezdají být tak přesvědčeni, protože krátkodobá očekávání se nadále zvyšují, protože inflace, i přes krátkodobá nevýrazná zlepšení vykazuje vzestupnou trajektorii.

Spojené království je zde zvláštním případem, kde úřady přistoupily ke stabilizaci inflace v krátkodobém horizontu prostřednictvím cenových stropů na účtech za energie, vláda také přistoupila k zavedení velké fiskální expanze prostřednictvím nefinancovaných daňových škrtů. Obě politiky mají kompenzační účinky na inflaci a zkreslují obraz pro podniky i domácnosti.

MĚNOVĚPOLITICKÉ SAZBY

Jak se inflace zrychlila, tvůrci politik jednali rozhodně. Většina centrálních bank ve skupině G-7 (s pozoruhodnou výjimkou Japonska) rychle zpřísnila měnovou politiku zvýšením sazeb o 1,25 až 3,25 procentního bodu (Graf 5) a ukončením programů nákupu dluhopisů z pandemické éry. Aby navíc centrální bankéři udrželi inflační očekávání dobře ukotvená, signalizovali ochotu zvýšit sazby na restriktivní úroveň a ochladit ekonomiku, aby potlačili inflaci. Reakční doba může mít prodlevu několik měsíců - než se míra měnové politiky promítne do ekonomiky. Současné údaje o inflaci jako takové reagují pouze na zvýšení sazeb před několika měsíci a novější zvýšení se odrazí v nadcházejících měsících.

MZDOVÁ INFLACE

Mzdové tlaky nadále podporují inflaci nad cílovou hodnotou v celé skupině G-7. Ve srovnání s trendy před pandemií rostou hodinové mzdy rychleji uprostřed historicky napjatých trhů práce (tabulka 3). USA a Kanada jsou obzvláště výjimečné, protože zde je současný růst mezd zhruba o dva procentní body vyšší než trendy před pandemií.

V Německu se však začíná projevovat výrazněji aktuální stav deprese, včetně mezd. Sjednané mzdy se pohybují na úrovni 2,3 % y/y, což je výrazně pod mírou inflace a stále pod normami před pandemií. To může odrážet určitou zdrženlivost ze strany odborů a firem v probíhajícím vyjednávání o mzdách. Vyhlídka na hospodářské zpomalení spolu s rostoucí mírou registrované nezaměstnanosti může vést k upřednostnění udržení pracovních míst před zvyšováním životních nákladů při vyjednávání. Eroze reálných mezd nicméně zvýší tlak na snižování poptávky a následně i inflaci.

ROZVÍJEJÍCÍ SE TRHY

Inflace na rozvíjejících se trzích také zrychluje – pozoruhodnou odchylkou je Čína (meziroční nárůst o 2,5 % y/y) (graf 6). Cenové tlaky v Indonésii (+6,0 % y/y), Brazílii (+8,7 % y/y), Indii (+7,0 % y/y) a Mexiku (+8,7 % y/y) jsou mnohem výraznější než v nedávné historii – i když hlavní brazilský CPI má v posledních měsících klesající trend. V Turecku úředníci pokračují v politice měnového uvolňování navzdory inflaci nad 80% y/y, což dále zhoršuje zpětnou vazbu k cenám. Mezitím přísné sankce uvalené na Rusko dopadají na domácnosti, protože celková inflace dosáhla 14,3 %.

V reakci na rostoucí inflaci většina centrálních bank oproti loňskému roku zpřísnila svoji politiku. Tyto kroky však nejsou všudypřítomné, protože Čína, Turecko a Rusko snižují sazby. Ruskem dřívější zvýšení sazeb byla přijata na obranu rublu a nyní se uvolňují, aby podpořila domácí ekonomiku. V případě Číny pokračující domácí nepříznivé faktory nulové tolerance COVID-19 a zpomalující sektor nemovitostí tlačí úřady, aby se pokusily stimulovat poptávku.

Je znepokojivé, že kampaň dynamického zpřísňování měnové politiky ze strany Fedu a globální sentiment v oblasti rizika podnítily epický růst amerického dolaru, což donutilo země snížit své devizové rezervy. Další eroze rezerv by mohla vyvinout další tlak na měny a přidat další podporu inflaci. Opět platí, že Rusko je zde pozoruhodnou odchylkou, protože kapitálové kontroly a sankce omezily pokles rublu.