58 % nejhorších akcií je ztrátových

Obecně se velmi správně říká, že akcie jako třída aktiv ve svém celku vydělává v průměru okolo 7 až 9 procent ročně. Tento průměr v sobě skrývá hned několik zrádností, ale zároveň v něm nacházíme i zajímavé příležitosti. Průměrný roční výnos akcií je pouhým průměrem, což znamená, že existují roky, kdy akcie přináší výrazně nižší výnosy nebo jsou dokonce ve ztrátě. Největší paradox však akciové zisky skrývají v rozložení výnosů mezi jednotlivými tituly.

Mnohé investory šokuje, že veškeré pozitivní výnosy amerických akcií za posledních 90 let se rovnají akciovým výnosům čtyřech procent nejúspěšnějších titulů. Zbylých 96 procent akcií z hlediska jejich počtu někdy přináší zisky jindy zase ztráty, ale v průměru po zahrnutí inflace neudrží svou kupní sílu. Další zajímavé údaje říkají, že 69 procent titulů mělo nižší zisky, než byl průměr trhu, a 58 procent nejhorších akcií mělo záporné zisky.

Investoři v klidu mohli vybrat přibližně jen každou dvacátou pátou akcii a zbytek zahodit. Jedině tak mohli dosáhnout závratných zisků. Háček je v tom, že ani sebelepší investor či portfolio manažer nedokáže předem určit, která čtyři procenta akcií budou v budoucnu závratně zisková. Musejí tedy diverzifikovat mimo jiné proto, aby snížili pravděpodobnost, že “prošvihnou” pár velkých vítězů.

Čím koncentrovanější je akciové portfolio, tím vyšší je riziko, že výsledky tohoto portfolia budou zaostávat za průměrem trhu. Na druhé straně ale také platí, že čím menší je počet akciových titulů, tím jednodušší je při dobrém výběru průměr porazit. Výběr jedné dobré akcie není tolik naředěn velkým množstvím dalších, horších akcií. Naopak platí, že pokud minete hlavní trend a neinvestujete do několika málo vítězů, kterým se v současné dekádě například povedlo vybudovat světové platformy díky internetu a umělé inteligenci (mluvíme zde o gigantech typu Alphabet, Facebook, Amazon, Netflix nebo Apple), máte velký problém dosáhnout průměrných výnosů akciového trhu.

Pokud tedy investor chce mít co největší jistotu, že dosáhne průměrných výnosů, měl by hodně diverzifikovat. Pokud je dobrý “stockpicker”, koncentrované portfolio mu zajistí, že své dobré tipy nebude ředit. Kvalitní diverzifikace má ale i mnoho dalších výhod, například nižší výkyvy hodnoty portfolia, menší maximální pokles hodnoty a nižší riziko, že událost specifická pouze pro jednu akcii výrazně ovlivní výkonnost celého portfolia. S každou další akcií se však přírůstek pozitivního efektu diverzifikace snižuje a portfolio se stává příliš složitým. Jak říká klasik – všeho moc škodí.