Vlastní byt jako luxus? Bydlení je čím dál víc jen pro bohaté páry bez dětí
Zatímco dříve byl vlastní byt symbolem začátku rodinného života, dnes na něj dosáhnou jen ti s dvěma vysokými příjmy a minimálními výdaji. Rodiny s dětmi jsou z realitního trhu vytlačovány a mění se i tvář českých měst. Vlastnické bydlení se stává výsadou vyvolených.
Ještě před dvaceti lety bylo běžné, že mladá rodina získala hypotéku a zvládla financovat koupi bytu, aniž by musela zcela přehodnotit svůj životní styl. Dnes je situace zcela jiná. Vlastní bydlení se vzdaluje většině domácností, zejména těm, kde jeden z partnerů zůstává na rodičovské dovolené nebo má podprůměrný příjem. Vysoké ceny nemovitostí v kombinaci s náklady na hypotéky tvoří bariéru, kterou překonají jen ti nejlépe finančně vybavení.
Průměrný byt v Praze nebo Brně dnes stojí mezi 7 až 9 miliony korun. Pro zájemce o hypotéku to znamená závazek přesahující šest milionů, a tedy měsíční splátky kolem 22 tisíc korun, pokud zvolí úrokovou sazbu kolem 5 %. „V dnešní době už nestačí jeden slušný příjem. Na koupi bytu potřebujete dva nadprůměrné platy, ideálně bez dalších závazků nebo výdajů za děti,“ říká Petr Jermář, hypoteční analytik portálu Banky.cz.
Bezdětné páry s dvěma příjmy
Do popředí tak vystupují tzv. DINKs – bezdětné páry s dvěma příjmy (Double Income, No Kids), většinou ve věku 30–40 let, které mají vysokou kupní sílu a často stabilní zaměstnání v oborech s nadprůměrným výdělkem. Díky absenci nákladů na děti mohou investovat větší část příjmů do hypotéky nebo rovnou do nákupu nemovitosti jako investice. „Ještě před dvěma dekádami si průměrný byt mohla dovolit běžná rodina, dnes je to spíše investiční zboží,“ komentuje situaci Miroslav Majer, CEO portálu Hyponamíru.cz.
Tento trend má dalekosáhlé důsledky. Města jako Praha, Brno nebo Plzeň se mění – nejen vizuálně, ale i sociálně. Centra ztrácejí svou různorodost, mladé rodiny odcházejí do okrajových částí nebo úplně mimo město. Denní dojíždění za prací se stává nutností a náklady na život rostou. S tím, jak ubývá dětí v centrech měst, zanikají školky, mění se nabídka služeb a oslabuje komunitní život.
Nájmy rostou s cenami nemovitostí
Zatímco některé domácnosti volí podnájem jako přechodné řešení, jiné už ani s vlastním bydlením nepočítají. Nájemní bydlení ovšem není úlevou – nájmy rostou ruku v ruce s cenami nemovitostí. „Důsledkem je také nárůst nájmů. Ti, kteří si nemohou dovolit koupi, zůstávají na nájemním trhu, kde ceny nájmů kopírují růst cen nemovitostí a dlouhodobě zvyšují tlak na rozpočet domácností,“ dodává Jermář.
Přestože se od druhé poloviny roku 2023 úrokové sazby hypoték mírně snižují a banky zvolnily některé podmínky pro posuzování bonity, zásadní překážkou zůstávají samotné ceny nemovitostí. Průměrná hypotéka se v dubnu 2025 sjednávala kolem pěti procent, což je zlepšení oproti předchozím rokům. Ale na dostupnosti to zásadně nemění. „Zejména limity DTI (poměr celkového zadlužení k čistému příjmu) brání rodinám s dětmi, které mají jeden nižší a jeden střední příjem, aby získaly úvěr v potřebné výši. V takových případech může být řešením buď přizvat spoludlužníka, nebo volit menší nemovitost, často mimo vysněnou lokalitu,“ uvádí Majer z Hyponamíru.cz.
Otázkou zůstává, co přinese budoucnost. Pokud se kombinace nižších sazeb, mírného poklesu cen a cílené státní podpory nerozvine do skutečně účinné strategie, může se trend jen dále prohlubovat. Zvažované programy jako státní výpomoc, zvýhodněné hypotéky pro mladé nebo daňové úlevy sice existují, ale jejich dopad je zatím velmi omezený.
„Pokud nedojde k výrazným změnám v cenách nebo přístupu k hypotékám, bude se tento trend jen dále prohlubovat – a vlastnické bydlení se definitivně stane výsadou menšiny,“ uzavírá Jermář z Banky.cz.
Český sen o vlastním bydlení tak pomalu mizí. Z někdejšího symbolu stability a rodinného zázemí se stává luxusní zboží určené úzké vrstvě obyvatel. A to přináší nejen ekonomické, ale i společenské výzvy, které si žádají zásadní řešení.
