Úvěrové podmínky se zpřísňují: Co musí žadatelé o hypotéku nově splňovat?

Hypotéky byly v posledních letech dostupnější díky nižším úrokovým sazbám a mírnějším požadavkům na bonitu klientů. Ekonomická situace se ale změnila a s ní i přístup bank. V souvislosti s růstem inflace, opatrnější měnovou politikou České národní banky a zpomalením trhu s nemovitostmi začaly finanční instituce postupně zpřísňovat podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů.

Největší změny se týkají především ukazatelů DTI, DSTI a LTV, které banky zohledňují při posuzování žádostí. DTI (debt-to-income) udává poměr celkového zadlužení žadatele k jeho ročnímu příjmu, DSTI (debt service-to-income) ukazuje, jakou část měsíčního příjmu žadatel vynakládá na splácení všech dluhů, a LTV (loan-to-value) vyjadřuje poměr výše úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti.

Nově banky více lpí na nižším ukazateli LTV – žadatelé tak musejí počítat s tím, že získají maximálně 80 % hodnoty nemovitosti, a u mladších žadatelů do 36 let může být tento limit zvýšen až na 90 %. V praxi to znamená, že většina klientů musí mít našetřeno alespoň 20 % z kupní ceny nemovitosti, což představuje výraznou finanční zátěž, zejména v situaci, kdy ceny nemovitostí zůstávají vysoké.

U ukazatelů DTI a DSTI se banky řídí doporučeními České národní banky, ale zároveň je přizpůsobují vlastnímu rizikovému apetitu. Obecně platí, že žadatel by měl mít všechny své splátky nastaveny tak, aby nepřekračovaly přibližně 40 % jeho čistého měsíčního příjmu. Pokud je tato hranice překročena, banka často žádost o hypotéku zamítne nebo nabídne méně výhodné podmínky.

Další oblastí, kde došlo ke změnám, je podrobnější prověřování zdrojů příjmů. Banky nově kladou větší důraz na stabilitu zaměstnání a ověřují délku pracovního poměru i jeho budoucí perspektivu. OSVČ a podnikatelé musejí doložit nejen daňová přiznání, ale i další dokumenty dokazující stabilitu a výši jejich příjmů.

Větší důraz je kladen také na výdaje domácnosti. Banky více analyzují měsíční rozpočty žadatelů, včetně splátek jiných úvěrů, leasingů nebo závazků jako je výživné. Tento komplexnější pohled umožňuje přesněji posoudit reálnou schopnost klienta splácet novou hypotéku i v případě neočekávaných výkyvů v příjmech.

Vývoj na hypotečním trhu tedy jednoznačně směřuje k větší obezřetnosti. Cílem je minimalizovat riziko nesplácení úvěrů v době, kdy ekonomická nejistota přetrvává a vývoj cen nemovitostí není zcela předvídatelný. Pro žadatele to znamená nutnost lepší přípravy – ať už jde o vyšší vlastní úspory, nižší celkové zadlužení nebo preciznější plánování rodinného rozpočtu.

Přestože zpřísněné podmínky mohou cestu k vlastnímu bydlení zkomplikovat, pro bankovní sektor i ekonomiku jako celek představují krok k větší stabilitě. Pečlivější prověřování žadatelů a odpovědnější poskytování úvěrů snižují riziko vzniku úvěrových bublin a zajišťují zdravější finanční prostředí.

Žadatelům o hypotéku se proto doporučuje začít s přípravou včas, mít přehled o všech svých finančních závazcích a zvážit konzultaci s odborníkem, který pomůže vyhodnotit individuální situaci a navrhnout optimální strategii financování vlastního bydlení.