Trumpova cla jako ekonomický stín nad Evropou, platit mají už od příštího pátku

Podle amerického ministra obchodu Lutnicka je 1. srpen pevně stanoven jako den, kdy mají cla vstoupit v platnost.

Analýza Oxford Economics naznačuje, že zavedení cel v této výši by srazilo tempo růstu eurozóny až o 0,3 procentního bodu ročně, a to po dobu dvou let. V situaci, kdy evropská ekonomika balancuje na hraně stagnace, by šlo o zásah, který už nelze ignorovat.

Nejtvrdší ránu by utržila exportní odvětví. Ekonomiky EU jsou těsně provázané a jakýkoli pokles objednávek z USA se okamžitě propíše do celého výrobního řetězce. Například útlum poptávky po automobilech by zasáhl německé producenty, což by následně dopadlo i na jejich dodavatele, třeba z Česka. Právě tuzemské průmyslové firmy, které už dnes bojují s úbytkem zakázek, by mohly čelit dalšímu ochlazení.

Jenže největší škody by nenapáchala samotná cla. Mnohem destruktivnější bývá nejistota. Firmy brzdí investice, zpomalují nábor, odkládají rozvojové projekty. To se promítá do každodenní reality: méně nových pracovních míst, zdrženlivější banky, utlumený růst mezd. Dopad, který nezůstane jen na stránkách hospodářských statistik.

Evropská unie zatím hraje opatrně a odvetná cla nezavedla. Důvod je nasnadě. Brusel nechce riskovat rozkol uvnitř Unie ani vyšší škody. Například Irsko má silné vazby na americký farmaceutický sektor, který by se v případě odvety mohl dostat pod palbu. Unijní strategie se proto nyní soustředí spíše na alternativní nástroje, třeba omezení přístupu amerických firem na evropský trh služeb. K tomu by EU mohla využít i nástroj proti ekonomickému nátlaku ACI.

Právě služby hrají v transatlantickém obchodě stále významnější roli. Podle údajů Kielského institutu dosáhl v roce 2024 jejich objem mezi EU a USA 817 miliard eur, téměř stejně jako v případě zboží (867 miliard). V oblasti služeb však USA dlouhodobě těží z výrazného přebytku, který se pohybuje kolem 150 miliard eur ročně. Jinými slovy, Američané na službách s Evropou vydělávají více, než tratí na zboží.

Evropa tak v rukou drží silnou kartu. Může Spojeným státům nabídnout výhody při vstupu na evropský trh služeb a zároveň jasně signalizovat, že pokud cla skutečně přijdou, mohou být tyto dveře přibouchnuty. Klíčovou roli zde hrají digitální služby, které představují více než tři čtvrtiny celkového objemu. A právě v této oblasti dominují americké giganty jako Amazon, Microsoft či Google. Jejich omezení by mělo mnohem výraznější dopad než cokoliv, co může Brusel uvalit na jednotlivé produkty.

Paradoxně by zavedení cel mohlo přinést i jeden vedlejší efekt: krátkodobé zlevnění života v Evropě. Oxford Economics upozorňuje, že opatření by mohlo mít mírně dezinflační účinek kvůli nižší poptávce, utlumeným investicím a posilujícímu euru. To by otevřelo prostor pro další snižování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky. Hypotéky a spotřebitelské úvěry by mohly ještě o něco zlevnit. V peněžence spotřebitele by to byl vítaný bonus, byť jen přechodný.

To, že firmy s novými cly už dnes kalkulují, potvrzují i konkrétní kroky globálních hráčů. Britsko-švédská AstraZeneca oznámila investici 50 miliard dolarů do rozšíření výroby a výzkumu v USA. Klíčovým projektem bude závod ve Virginii zaměřený na léky proti obezitě, ale firma rozšíří aktivity i v dalších státech. Následuje tak švýcarské farmaceutické giganty Novartis a Roche, které rovněž přesouvají část kapacit do USA v reakci na Trumpovu výzvu k návratu výroby. Washington navíc zvažuje až 200procentní clo na dovoz léků a firmám by dal jen krátké přechodné období.

Trumpova cla tak nejsou jen epizodní přestřelkou ve světové obchodní válce. Mohou zásadně přetvořit rovnováhu mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Přesměrovat investice, změnit obchodní toky, posunout těžiště výroby. A běžného občana se to týká víc, než si možná myslí. Cla sice neuvidí přímo na cenovce v obchodě, ale velmi rychle je pocítí na výplatní pásce, při žádosti o hypotéku nebo v otázce, jestli jeho firma ještě za rok bude potřebovat jeho práci.