Potvrdí se propad americké ekonomiky na začátku roku?

Trh předpokládá, že tomu tak bude, nicméně nelze vyloučit revizi jakýmkoli směrem vzhledem k širokému rozptylu odhadů analytiků (-1,8 % až +1,7 %) před zveřejněním úvodního údaje. Pokles HDP byl dán primárně skokovým nárůstem dovozů, kdy se firmy snažily vyhnout hrozícím clům. To se týká především oblasti farmacie a automobilového sektoru. Import vzrostl o masivních 40 %, což zapříčinilo negativní příspěvek čistých exportů do HDP ve výši necelých 5 p.b. To nedokázal vykompenzovat ani nárůst zásob, kdy bylo nakoupeno zejména kapitálové vybavení (stroje či jiná zařízení). V případě spotřeby domácností došlo k výraznějšímu zpomalení tempa růstu ze 4 % v posledním kvartále minulého roku na 1,8 %, nicméně původní odhad trhu naznačoval snížení až na 1,2 %. Nyní se predikuje mírná korekce prvotního údaje na 1,7 %. Domácí poptávku lze hodnotit stále jako robustní, což na jedné straně pomáhá ekonomice, na druhé straně zůstává faktorem, proč se inflaci dosud nepodařilo stlačit až k 2% cíli, a v nejbližší době se ani nepodaří vzhledem k proinflačnímu charakteru amerických cel.

Pohled zpět:

Nejzajímavější událostí včerejšího dne mělo být zveřejnění zápisu z posledního zasedání amerického Fedu, ale ten jen potvrdil přetrvávající opatrnost v rámci měnového výboru. Je zdůrazňována nejistota týkající se ekonomické budoucnosti, přičemž se centrální bankéři obávají zvýšené inflace, i v důsledku vyšších dovozních cel, než která byla původně předpokládána. To zároveň vyvolává strach o dlouhodobá inflační očekávání, ačkoli v současné době jsou hodnocena jako dobře ukotvená. Fed si je vědom rizikového scénáře vyšší inflace a zároveň ekonomického zpomalení, proto se v tuto chvíli nezavazuje k jakýmkoli budoucím krokům. Rozhodnutí budou zakládána na nově příchozích datech od zasedání k zasedání, ale brzké obnovení cyklu snižování úrokových sazeb v brzké době nepředpokládáme.

Z Evropy jsme se dozvěděli, jaká jsou aktuální inflační očekávání v rámci eurozóny. Na horizontu jednoho roku došlo k jejich navýšení z 2,9 % na 3,1 %, ačkoli mediánový odhad předpokládal nepatrný pokles na 2,8 %. Spotřebitelé se pravděpodobně obávají možného nárůstu inflace ve spojitosti s případnou celní válkou mezi USA a EU, jejíž další pokračování jsme mohli sledovat na konci minulého týdne. Trump vyhrožoval uvalením 50% cel na dovoz z EU od 1.6., ale nakonec došlo k dohodě a odsunutí účinnosti nejdříve od 9.7. V horizontu tří let inflační očekávání zůstávají na úrovni 2,5 %.

V Německu zůstala nezaměstnanost ve výši 6,3 %, kde setrvává od letošního března. Z historické perspektivy se stále jedná o podprůměrnou hodnotu, nicméně zhruba od začátku roku 2023 je trendově na vzestupné cestě.

Americký index S&P 500 odepsal -0,87 %, německý DAX ztratil -0,78 % a ani pražská burza neodolala se ztrátou -0,22 %. Koruna se přiblížila k úrovni 24,93 EUR/CZK.