Americké akcie v úterý výrazně posílily, neboť investoři pozitivně reagovali na signály prezidenta Trumpa

Tržní přehled a makroekonomické události

Trh tak prakticky pokračuje v rychlém návratu k režimu „buy the dip“, kdy geopolitické šoky mají stále kratší životnost a riziková aktiva se zotavují rychleji než v minulých epizodách zvýšeného napětí.

Důležitou oporou pro sentiment byla i inflační data z výrobní sféry. Americké ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly meziměsíčně o 0,5 %, což bylo výrazně méně než očekávaných 1,1 %, a jádrový ukazatel po vyloučení potravin a energií přidal jen 0,1 %. Meziročně sice celkový index zrychlil na 4 %, ale i zde zůstal pod odhady trhu. Data naznačila, že i přes energetický šok spojený s konfliktem na Blízkém východě se inflační tlak zatím nepřelévá do širší ekonomiky tak agresivně, jak se investoři obávali, což částečně snížilo tlak na výnosy a podpořilo akcie.

Klíčovým tématem dne byl vývoj kolem příměří mezi USA a Íránem, které bylo uzavřeno 7. dubna a jehož platnost vyprší příští týden. Trhy sází na to, že současná dvoutýdenní pauza v bojích bude prodloužena a že by mohla otevřít cestu k delší dohodě. Optimismus však zůstává křehký, protože mezi Washingtonem a Teheránem nadále existují zásadní rozpory, zejména v otázce íránského jaderného programu a kontroly nad Hormuzským průlivem. Historické zkušenosti s podobnými jednáními navíc naznačují, že rychlé a definitivní řešení bývá spíše výjimkou než pravidlem.

Ropa naopak výrazně zlevnila, protože trh začal přeceňovat pravděpodobnost bezprostředního narušení dodávek. Americká WTI klesla přibližně o 7 % k úrovni 91 USD za barel a Brent oslabil o více než 4 % pod 96 USD. Pokles cen ropy je pro akcie krátkodobě pozitivní, protože snižuje obavy z dalšího inflačního zrychlení a zhoršení spotřebitelské poptávky. Na druhou stranu nelze přehlížet, že situace v Hormuzském průlivu zůstává mimořádně citlivá: lodní doprava je stále omezená, americká blokáda íránského pobřeží komplikuje tok surovin a jakýkoli neúspěch jednání by mohl ropný trh rychle vrátit zpět do stresového režimu.

Zajímavý byl také širší obrázek tržního sentimentu. Index volatility VIX se po předchozím výstupu nad 30 rychle vrátil pod 20, což potvrzuje, že investoři i při geopolitických otřesech zůstávají ochotni rychle obnovovat expozici vůči akciím. Podle průzkumu Bank of America sice globální správci fondů začínají být opatrnější a očekávají slabší růst i vyšší inflaci, většina z nich však stále nepočítá s recesí a základním scénářem zůstává spíše přiměřený růst ekonomiky. To pomáhá vysvětlit, proč akcie dokázaly ignorovat část válečných rizik a soustředit se více na uklidnění cen energií a slušnou firemní výsledkovou sezónu.

Výsledky firem a sentiment

• Výsledkovou sezónu odstartovaly velké finanční domy a první výsledky jsou smíšené. JPMorgan zvýšila zisk o 13 % a překonala očekávání trhu, přičemž silně rostly zejména investičně-bankovní poplatky a obchodní příjmy. Přesto management v čele s Jamie Dimonem upozornil na „stále komplexnější soubor rizik“, mezi něž patří geopolitika, výkyvy cen energií, nejistota v obchodní politice i vysoké ceny aktiv. Investoři tak dostali dvojí signál: banky stále dokážou vydělávat na volatilitě a aktivitě kapitálových trhů, ale zároveň samy varují, že makroprostředí je méně stabilní, než naznačuje růst akciových indexů.
• Z dalších přinesly pozitivní překvapení BlackRock, Wells Fargo a Citigroup, nicméně reakce trhu ukazují, že investoři velmi pečlivě rozlišují mezi „vítězi z tradingu“ a tradičními věřiteli. Citigroup byla odměněna za silné výsledky v dluhopisovém i akciovém obchodování a širší překonání odhadů, zatímco u JPMorgan a Wells Fargo se pozornost více soustředila na tlak na čistou úrokovou marži a čistý úrokový výnos. Hlavní lekce z dosavadních bankovních výsledků tedy zní, že v tomto prostředí fungují lépe firmy vydělávající na poplatcích, trzích a institucionálních službách než ty, jejichž ziskovost stojí hlavně na klasickém úvěrování.
• Pozornost poutal také sektor technologií a AI infrastruktury. Oracle výrazně rostl po oznámení rozšířené spolupráce s Bloom Energy, od níž nakoupí až 2,8 gigawattu palivových článků pro napájení datových center. Trh tuto zprávu čte jako další důkaz, že rozvoj AI už není jen otázkou čipů a softwaru, ale i energetické infrastruktury. Bloom díky tomu prudce posílil a Oracle potvrdil, že kapitálové výdaje spojené s AI se budou přelévat do širšího průmyslového řetězce – od výrobců energie přes stavební infrastrukturu až po provozovatele datacenter.
• V technologickém a tematickém růstu se objevily i další zajímavé příběhy, ale s vyšší dávkou opatrnosti. Amazon byl spojován s pokročilými jednáními o koupi satelitního operátora Globalstar, což by posílilo jeho ambice konkurovat Starlinku a dále rozšiřovat vlastní vesmírnou infrastrukturu. Novo Nordisk oznámil partnerství s OpenAI s cílem zrychlit vývoj léčiv a zvýšit efektivitu ve výrobě i komerčních operacích. Naopak u softwarových akcií zazněla varování, že aktuální oživení ještě neznamená konec sestupného trendu, a také růst bitcoinu nad 75 tisíc USD část analytiků stále považuje spíše za technický odraz tažený uzavíráním krátkých pozic než za začátek nového býčího trhu.
• Specifickým, ale pro investory důležitým tématem byl i private credit. Velké banky na výsledkových hovorech uvedly, že své expozice vůči tomuto trhu průběžně stresově testují a zatím je nepovažují za systémové riziko. Zároveň však připustily, že při výraznějším zhoršení kreditního cyklu by ztráty zasáhly celý finanční systém. Trh soukromého úvěru zůstává strukturálně atraktivní díky vyšším výnosům a silné institucionální poptávce, ale rekordní míry defaultů a obavy z dopadu AI na softwarové dlužníky naznačují, že v dalších čtvrtletích může jít o mnohem citlivější oblast, než se dosud předpokládalo.