Obchodování ve čtvrtek určovala především prudká volatilita na energetických trzích

Tržní přehled a makroekonomické události

Později však část zisků odevzdala poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael pomůže USA znovu otevřít Hormuzský průliv a že konflikt může skončit rychleji, než si trh dosud myslel. Tento komentář vedl ke korekci ropy zpět k úrovním nad 104 USD u Brentu a kolem 93 USD u WTI.

Samotný růst cen ropy měl velmi konkrétní fundamentální příčiny. Konflikt mezi Izraelem a Íránem se nově přesunul přímo na kritickou energetickou infrastrukturu Perského zálivu, což trh dosud v takovém rozsahu nezaceňoval. Izrael zasáhl íránské naleziště South Pars, tedy íránskou část největšího plynového pole na světě sdíleného s Katarem, a Írán následně rozšířil seznam cílů na zařízení v širším regionu. Podle dostupných zpráv byly zasaženy rafinerie v Saúdské Arábii a Kuvajtu, odstavena dvě plynová zařízení ve Spojených arabských emirátech a zvlášť vážné škody utrpěl katarský exportní komplex Ras Laffan, největší LNG terminál na světě. Trh tak přešel od obav o geopolitiku k obavám o reálné a potenciálně dlouhodobé fyzické výpadky nabídky.

Situaci dále zhoršuje faktické ochromení dopravy přes Hormuzský průliv, který je jedním z nejdůležitějších přepravních uzlů pro ropu a LNG na světě. Odhady uvádějí, že omezení tankerové dopravy a přesměrování jen části toku ropovodů vedlo k výpadku přibližně 16,1 milionu barelů denně. To je číslo, které vysvětluje, proč spotový trh reaguje ještě prudčeji než futures. Spotové ceny dubajské a ománské ropy se vyšplhaly až na 166,8 USD za barel, což ukazuje, že okamžitě dostupné barely jsou v regionu extrémně ceněné. Výrazné rozšíření spreadu mezi Brentem a WTI na nejvyšší úroveň od roku 2013 zároveň potvrzuje, že mezinárodní benchmark v sobě nese mnohem vyšší geopolitickou prémii než americká vnitrozemská ropa, jejíž nabídka je lépe chráněna domácí infrastrukturou.

Z makrodat byl důležitý především trh práce, který nevysílá jednoznačně recesní signál. Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti klesly na 205 tisíc, tedy pod očekávání, i když pokračující žádosti zůstaly mírně vyšší. Powell zároveň odmítl používat pojem stagflace a zdůraznil, že Fed stále očekává slušný růst ekonomiky i relativně stabilní nezaměstnanost. Pro investory to znamená nepříjemnou kombinaci: ekonomika není dost slabá na rychlé uvolnění politiky, ale energetický šok může prodloužit inflační tlaky. Dodatečným tématem dne byl i návrh Fedu na snížení kapitálových požadavků pro banky, který by měl podpořit úvěrování, ale tržní pozornost se sousředila na Blízký východ a ropu.

Výsledky firem a sentiment

• Firemní zprávy z technologického sektoru ukázaly, že trh je nyní mnohem citlivější na otázku návratnosti AI investic než na samotný růst tržeb. Micron sice zveřejnil silné výsledky a velmi robustní výhled, když pro další kvartál očekává tržby kolem 33,5 mld. USD, tedy výrazně nad konsensem trhu, ale akcie přesto klesly. Důvodem je skokové navýšení kapitálových výdajů – letošní investice se mají zvýšit o dalších 5 mld. USD na více než 25 mld. USD a v roce 2027 mají dál růst. Trh tak vyslal jasný signál, že ani velmi silná AI poptávka sama o sobě nestačí, pokud ji doprovází prudká kapitálová náročnost a tlak na budoucí cash flow.
• Podobný vzorec bylo možné sledovat i u Alibaby. Firma oznámila pouze mírný růst tržeb, ale čistý zisk se propadl o 67 %, což okamžitě posílilo pochybnosti, zda dokáže své agresivní AI a cloudové investice v dohledné době monetizovat. Akcie výrazně oslabily, protože investoři se začínají méně soustředit na příběh „AI růstu“ a více na to, kdy a jak se tyto investice přetaví do skutečné ziskovosti. Alibaba je v tomto směru důležitým indikátorem i pro širší čínský technologický sektor: ukazuje, že samotná účast v AI závodu nezajišťuje automaticky pozitivní přecenění akcií.
• V automobilovém a autonomním segmentu zaujal především Rivian, jehož akcie prudce rostly po oznámení dohody s Uberem. Uber plánuje investovat až 1,25 mld. USD výměnou za dodávky až 50 tisíc autonomních vozidel, přičemž první nasazení se očekává od roku 2028 v San Francisku a Miami. Z pohledu trhu jde o významné potvrzení, že téma robotaxi a autonomní mobility zůstává jedním z klíčových růstových příběhů mimo tradiční polovodičový segment. Současně je však třeba vnímat, že většina ekonomické hodnoty této dohody je stále vzdálená a podmíněná technologickými i regulatorními milníky.
• Naopak Tesla se dostala pod tlak po zprávě, že americký dopravní regulátor rozšiřuje vyšetřování systému Full Self-Driving do pokročilejší fáze „engineering analysis“, což je krok, který může předcházet svolávací akci nebo jinému zásahu. Akcie ztratily zhruba 3 %, protože trh tuto zprávu čte jako připomínku, že valuace Tesly je stále ve velké míře opřena o budoucí software, autonomii a robotaxi, nikoli jen o aktuální automobilový byznys. Jakékoli regulatorní komplikace proto mají mnohem větší dopad na sentiment než u klasické automobilky.
• Mimo technologii stálo za zmínku i několik spotřebitelských a komoditních jmen. Five Below po silném čtvrtletí vyskočil o více než 10 %, protože firma těží z orientace na nízké ceny v prostředí, kde spotřebitelé zůstávají citliví na inflaci a dražší pohonné hmoty. Současně ale vedení varovalo, že makroekonomické prostředí se nemusí zlepšovat a že tlak na domácnosti přetrvá. Na opačné straně trhu stál Newmont, jehož akcie klesaly spolu s prudkým poklesem zlata. To je důležitý moment pro sentiment: tradiční bezpečné přístavy tentokrát neposkytly stabilitu, protože investoři pod tlakem vyšších sazeb, silnějšího dolaru a potřeby likvidity prodávali i drahé kovy a kryptoměny.