Naše země není soběstačná ve výrobě masa

Výrobci masa s ohledem na historický vývoj a změnu spotřebního chování lidí výrazně změnili strukturu produkce masa. Zatímco po nástupu komunistů v roce 1948 průměrný Čech zkonzumoval 33,3 kilogramu masa, na konci komunistické éry v roce 1989 to již bylo 97,4 kilogramu. Zajímavé přitom je, jak se proměnily spotřebitelské preference. Zatímco v roce 1948 lidé konzumovali téměř stejné množství vepřového a hovězího masa, v roce 1989 již jednoznačně dominovalo vepřové maso. Popularitu postupně získávalo drůbeží maso, jehož spotřeba se v průběhu minulého režimu zvýšila téměř sedmkrát.

Po sametové revoluci se konzumace masa začala snižovat. Dnes průměrný Čech sní ročně téměř o dvacet kilogramů masa méně než na konci komunistického režimu. Nejoblíbenějším typem masa zůstává vepřové. Na druhé místo se posunulo drůbeží maso a až s velkým odstupem na třetím místě je hovězí maso. Konzumace ryb se za posledních 30 let téměř nezměnila a stále se pohybuje kolem pěti až šesti kilogramů na osobu za rok.

Podle nejnovějších dat v České republice stále dominuje výroba vepřového masa. Ve třetím čtvrtletí 2019 bylo poraženo 574 tisíc prasat, z kterých bylo vyrobeno 51 586 tun vepřového masa. Druhým nejrozšířenějším typem masa je drůbeží, kterého bylo vyrobeno 43 258 tun. Výroba hovězího masa je v České republice podstatně méně rozšířená. Ve třetím čtvrtletí letošního roku bylo vyrobeno 17 422 tun hovězího masa. Celkově výroba masa dosáhla úrovně 112 320 tun, což představuje meziroční nárůst o 2,7 procenta.

<iframe style="border: none" src="//html5-player.libsyn.com/embed/episode/id/11853788/height/90/theme/custom/thumbnail/yes/direction/backward/render-playlist/no/custom-color/00263e/" height="90" width="100%" scrolling="no"  allowfullscreen webkitallowfullscreen mozallowfullscreen oallowfullscreen msallowfullscreen></iframe>

Zatímco v loňském roce zemědělce trápily nízké výkupní ceny jatečných prasat, letos je situace odlišná. Ve třetím čtvrtletí 2019 došlo k meziročnímu růstu cen jatečných prasat o 24,4 procenta. V průměru se jatečná prasata prodávala za 34,23 koruny za kilogram živé hmotnosti. Tento vývoj je zapříčiněn rostoucí poptávkou po vepřovém mase v zahraničí. Ta je vyvolána africkým morem prasat a nutností vybíjet chovy v Číně a dalších zemích. Ceny jatečného skotu ve třetím čtvrtletí 2019 meziročně klesly o 2,4 procenta. Naopak ceny jatečných kuřat se meziročně zvýšily o 1,9 procenta.

Struktura zahraničního obchodu České republiky v živočišné výrobě je zaměřena na vývoz živých zvířat, u kterého dosahujeme kladné obchodní bilance. Živá zvířata jsou přitom určena k dalšímu chovu i k porážce a zpracování na maso. Česká republika dosahuje záporné bilance zahraničního obchodu s masem. Dovoz vepřového, drůbežího i hovězího masa silně dominuje před vývozem. Česká republika tak ve výrobě masa není soběstačná a neobejde se bez dovozu ze zahraničí.