Mezinárodní měnový fond uvažuje o zrušení hotovosti

V době krize snižují centrální banky úrokové sazby, aby podpořily hospodářský růst. V průběhu světové hospodářské krize, která vznikla před více než 10 lety, mnohé centrální banky snížily úrokové sazby k nule, přesto to k podpoře hospodářského růstu nestačilo. Proto některé centrální banky přistoupily k záporným úrokovým sazbám. Od té doby se úrokové sazby nepodařilo normalizovat a stále se pohybují na velmi nízkých úrovních.

Kdyby nyní přišla další krize, neexistoval by příliš velký prostor pro snižování úrokových sazeb. Některé centrální banky by rovnou musely přistoupit k záporným úrokům. V takové situaci by komerční banky pravděpodobně nepřenášely záporné úroky na své klienty, protože lidé by si kdykoli mohli přeměnit své úspory na hotovost a zápornému úročení se vyhnout.

Mezinárodní měnový fond nově poukázal na možnost zrušení hotovosti. Takový systém by totiž umožnil zavedení záporných úrokových sazeb na běžných i spořicích účtech klientů bank a ti by se proti tomu nemohli bránit výběrem peněz. Střadatelé by na záporné úroky dopláceli, což by pravděpodobně vedlo k navýšení spotřeby. V konečném důsledku by tak mohl být nastartován ekonomický růst, který by však již od začátku byl silně dopovaný.

V současné době se objem hotovosti v jednotlivých ekonomikách liší. Švédsko a Norsko mají nejnižší objem hotovosti, který se pohybuje pod dvěma procenty jejich hrubého domácího produktu (HDP). V České republice přesahuje objem hotovosti lehce přes hranici deseti procent HDP a jsme tak lehce nad průměrem Evropské unie. V Japonsku je objem hotovosti podstatně vyšší a přesahuje 17 procent HDP.