Hlavním makro impulzem dne byl prudký obrat v americké obchodní politice
Prezident Trump po příjezdu na World Economic Forum v Davosu oznámil, že ruší plánované únorové tarify na osm evropských zemí navázané na jeho snahu „vyjednávat o Grónsku“. Zmínil také „rámec budoucí dohody“ s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a zdůraznil, že cla plánovaná od 1. února nakonec nespustí.
Tržní přehled a makroekonomické události
- Trhy rychle přepnuly z obav z eskalace do úlevového „risk-on“ režimu. Velkou roli v tomto ohledu hrál dluhopisový trh, který znovu dal Trumpovi "přes prsty" za jeho nepřátelskou politiku vůči Evropě.
- Před oznámením zůstávalo riziko transatlantické obchodní spirály vysoké: Evropa reagovala zmrazením ratifikace loňské obchodní dohody s USA (parlamentní výbor odložil hlasování na neurčito) a v kuloárech se probíral balík protiopatření až na zboží v hodnotě cca 108 mld. USD. To už bylo v cenách aktiv čitelné jako návrat „Sell America“ nálady, citlivost na geopolitiku se znovu přelila do akcií, FX i dluhopisů.
- Americké indexy po slabším úterý tak ve středu posílily, Dow Jones i S&P 500 a Nasdaq se posunuly výš o 1,2 % a tento pohyb akceleroval po Trumpově příspěvku na Truth Social o clech. V podtextu je důležité, že investoři tím dostali signál, že i tvrdé tarifní hrozby mohou být vyjednávací taktikou s rychlou reversí, což zvyšuje krátkodobou volatilitu, ale současně snižuje pravděpodobnost dlouhé obchodní války s Evropou v tomto konkrétním případě.
- Dluhopisový trh byl na tyto okolnosti citlivý a dal o sobě vědět: výnosy před otevřením rostly (10letý kolem 4,25 %, 30letý okolo 4,85 %), protože geopolitický šok vyvolal obavy z vyšší rizikové prémie a z přenosu tarifů do cen. Evropští fondoví manažeři spekulují o možnostech de-riskingu a tedy zmenšování amerických dluhopisů ve svých investičních portfoliích. To žene výnosy v USA výše. Současně se řešilo, že Nejvyšší soud USA dosud nevydal klíčové rozhodnutí o legalitě Trumpových globálních cel, což drží v pozadí scénář velkých refundací a právního „resetu“ obchodní politiky. Kdy bude verdikt vyřčen je pořád neznámou.
Výsledky firem a sentiment
- Výsledková sezóna ukazuje, že „beat“ už nestačí: i firmy, které překonají odhady, často čelí „sell-the-news“ reakci, protože trh chce hlavně silný výhled a důkaz, že firma udrží tempo růstu zisků v roce 2026. Tento rámec vysvětluje nervozitu kolem velkých jmen, kde je laťka nastavená vysoko a investoři trestají opatrný guidance více než dřív, a to zvlášť v prostředí zvýšené sazební a geopolitické nejistoty.
- Netflix po čtvrtletních číslech oslabil: přestože překonal tržby i EPS, investory znejistilo navýšení výdajů na obsah, pozastavení zpětných odkupů a také komplikovaný kontext kolem akviziční nabídky Warner Bros. Discovery v hotovosti (očekávají se regulatorní obtíže). Trh tím dostal připomínku, že i v „kvalitních“ růstových firmách je nyní rozhodující trajektorie volného cash flow a kapitálové disciplíny, ne pouze krátkodobé překonání konsensu.
- Intel výrazně rostl díky zlepšujícímu se sentimentu před výsledky a sérii pozitivních poznámek od analytiků: optimismus se opírá o náznaky oživení v serverech a PC cyklu (včetně tématu konce podpory Windows 10) a o tezi, že „agentic AI“ zvyšuje poptávku po tradičnějších CPU vedle AI akcelerátorů.
- Do sektorového sentimentu promluvilo i setkání v Davosu: obranné akcie posílily po Trumpových komentářích o urychlení výroby zbraní a debatě o velkém rozpočtovém balíku (včetně „Golden Dome“). Naopak spotřebitelský segment dostal varování, např Kraft Heinz, kde se objevila možnost, že Berkshire Hathaway začne prodávat svůj velký balík akcií, to by vytvořilo technický tlak na akcii, ale jde i symbolický signál o změně přístupu ke kapitálové alokaci po nástupu Grega Abela.