Globální finanční trhy reagovaly na výraznou volatilitu na ropném trhu
Ceny ropy během několika dnů zaznamenaly extrémní pohyby, americká ropa WTI i mezinárodní benchmark Brent krátce vystřelily až ke 119 USD za barel, což představovalo jeden z nejprudších krátkodobých nárůstů za poslední roky.
Tržní přehled a makroekonomické události
Po komentářích prezidenta Donalda Trumpa, že konflikt je „velmi blízko konce“, se však ceny rychle propadly o více než 30 % z maxima a během dne se obchodovaly kolem 80 USD za barel, dokud cena zase navzstoupala k 86 USD. Trhy tak reagují především na očekávání možné deeskalace, nikoli na skutečné zlepšení fyzické situace v regionu.
Klíčovým bodem napětí zůstává Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně 20 % světových námořních dodávek ropy. Přestože politická komunikace naznačuje možnost rychlého uklidnění situace, průliv zůstává prakticky uzavřený pro běžný komerční provoz a tankerová doprava je výrazně omezená. Analytici upozorňují, že samotná politická prohlášení nestačí – investoři budou potřebovat jasné důkazy, že se tankerová doprava skutečně obnovuje, infrastruktura je bezpečná a producenti v regionu vracejí produkci na normální úroveň. Dokud se tyto podmínky nenaplní, zůstane na ropném trhu výrazná riziková prémie.
Významným problémem jsou také přerušené dodávky a omezení produkce v několika zemích Perského zálivu. Celkový objem dočasně odstavené produkce („shut-ins“) v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech dosahuje přibližně 6,7 milionu barelů denně, což odpovídá asi 6 % globální nabídky. K tomu se přidávají uzavřené rafinerie a exportní terminály – například rafinerie Ruwais v SAE s kapacitou kolem 900 tisíc barelů denně byla preventivně odstavena po leteckých útocích, Bahrajn uzavřel rafinerii Bapco Energies a Katar vyhlásil vyšší moc na export LNG z terminálu Ras Laffan.
Investoři si zároveň uvědomují, že i při rychlém uklidnění konfliktu nebude návrat dodávek okamžitý. Energetická infrastruktura v regionu utrpěla během prvních dnů konfliktu značné škody a logistický řetězec je narušen. Tankery potřebují bezpečnostní záruky, pojištění a funkční přístavy, zatímco restart rafinerií a těžebních zařízení může trvat dny až týdny. Energetičtí analytici proto upozorňují, že globální ropný systém není „vypínač“, který lze jednoduše zapnout zpět do plného provozu.
Na akciových trzích se vývoj odrazil ve zvýšené intradenní volatilitě. Americké indexy během dne několikrát změnily směr, když investoři střídavě reagovali na politické komentáře a nové informace z regionu. Na konci obchodování uzavřely indexy smíšeně: Dow Jones mírně klesl přibližně o 0,1 %, S&P 500 odepsal zhruba 0,2 % a technologický Nasdaq skončil poblíž nuly poté, co během dne rostl téměř o 1 %. Vývoj tak odráží přetrvávající nejistotu ohledně geopolitické situace i budoucího vývoje cen energií.
Výsledky firem a sentiment
- Výraznou pozornost investorů přitáhla čínská automobilka Nio, jejíž akcie vyskočily o více než 10 % poté, co společnost poprvé ve své historii vykázala kvartální čistý zisk. Firma reportovala rekordní tržby ve výši přibližně 34,6 miliardy jüanů (zhruba 5 miliard USD), což překonalo očekávání trhu. Dodávky vozidel dosáhly 124 807 kusů, což představuje meziroční růst o více než 70 %. Zlepšily se také marže, hrubá marže vzrostla na 17,5 % oproti 11,7 % před rokem a společnost zároveň snížila náklady na výzkum a vývoj.
- Pozitivní sentiment v technologickém sektoru podpořila také Nvidia, která oznámila partnerství s výzkumnou společností Thinking Machines Labs. Nvidia plánuje dodat infrastrukturu obsahující přibližně 1 gigawatt výpočetní kapacity založené na nové generaci AI čipů Vera Rubin. Společnosti zároveň oznámily spolupráci na vývoji systémů pro trénování a provoz velkých modelů umělé inteligence, které mají být dostupné podnikům, výzkumným institucím i vědecké komunitě. Akcie Nvidie během dne mírně posílily, což pomohlo stabilizovat širší technologický sektor.
- Naopak negativní reakci investorů vyvolala zpráva o německé biotechnologické společnosti BioNTech. Akcie firmy prudce propadly přibližně o 18 % poté, co společnost oznámila, že její zakladatelé Ugur Sahin a Özlem Türeci plánují na konci roku odejít a založit novou biotechnologickou firmu zaměřenou na technologii mRNA. Současně firma zveřejnila výhled ztráty na akcii pro rok 2025, který byl horší než očekávání trhu. Odchod zakladatelů a nejistota ohledně budoucí strategie vyvolaly obavy investorů o dlouhodobé směřování společnosti.
- Další pozitivní zprávu přinesla společnost Hewlett Packard Enterprise, která překonala očekávání analytiků v oblasti tržeb díky rostoucí poptávce po serverech a infrastruktuře pro umělou inteligenci. Firma zároveň zvýšila výhled zisku na fiskální rok 2026 a uvedla, že objednávky rostou dvouciferným tempem napříč všemi segmenty. Přestože akcie po otevření trhu rostly, během dne se zisky obrátily ve ztrátu v důsledku širší tržní volatility spojené s geopolitickými riziky.
- Oracle překonal očekávání trhu ve třetím kvartálu – zisk na akcii dosáhl 1,79 USD při tržbách 17,19 mld. USD (konsensus 1,70 USD a 16,9 mld. USD). Růst táhl především cloud, kde tržby dosáhly 8,9 mld. USD a infrastruktura 4,9 mld. USD, obojí mírně nad odhady analytiků. Společnost zároveň zvýšila výhled tržeb pro rok 2027 na 90 mld. USD, což po výsledcích poslalo akcie v after-hours obchodování zhruba o 8 % výše. Přesto zůstává sentiment investorů smíšený kvůli extrémně vysokým kapitálovým výdajům na AI infrastrukturu. Oracle plánuje letos investovat až 50 mld. USD do datacenter a to i přes rozměrný dluh, který společnost má na rozvaze.