Geopolitické drama kolem Íránu se nezastavilo ani v minulém týdnu
Ještě před několika dny se zdálo, že memorandum mezi Washingtonem a Teheránem vytvoří prostor pro uklidnění situace a postupné obnovení normálního provozu v regionu.
Tržní přehled a makroekonomické události
Írán však následně oznámil opětovné uzavření Hormuzského průlivu s odvoláním na pokračující izraelské operace v Libanonu, které označil za porušení širšího rámce příměří. Současně ale vyslal vyjednávací tým do Švýcarska na jednání s USA, Katarem a Pákistánem, což naznačuje, že Teherán nechce diplomatický proces zcela zablokovat. Přitom se zdálo, že jednání ve Švýcarsku bude nakonec zrušeno úplně. Přestože Írán deklaroval jeho uzavření, americké vojenské velení i data o lodní dopravě naznačují, že část komerčního provozu pokračuje. Nejistota však sama o sobě zvyšuje náklady na pojištění přepravy, komplikuje logistiku a vytváří rizikovou prémii v cenách energetických komodit. Brent se sice drží poblíž 80 USD za barel, ale trh zůstává citlivý na jakoukoli další eskalaci.
Pozornost investorů se přesunula také k nové éře americké měnové politiky pod vedením Kevina Warshe. Nový šéf Fedu během své první tiskové konference naznačil, že chce významně změnit způsob komunikace centrální banky. Kriticky se staví například k tzv. „dot plotu“, tedy projekcím budoucích sazeb jednotlivých členů Fedu. Argumentuje tím, že historická přesnost těchto odhadů byla nízká a trhy jim přisuzovaly příliš velkou váhu. Warsh současně založil několik pracovních skupin zaměřených na komunikaci Fedu, bilanci centrální banky, zdroje dat, produktivitu práce a inflační rámec. Trhy zatím přijímají Warshův přístup smíšeně. Na jedné straně oceňují jeho důraz na cenovou stabilitu a ochotu reformovat fungování Fedu, na straně druhé však panují obavy, že omezení transparentnosti může zvýšit volatilitu akciových i dluhopisových trhů. Cena zlata na Warshe neraguje dobře, neboť se nový předseda Fedu staví kriticky ke kvantitativním programům na podporu ekonomiky. Současné prostředí Fedu pořád nahrává, ekonomika zůstává relativně silná, firemní výsledky jsou solidní a AI investiční cyklus podporuje růst. Pokud by se však inflace znovu zrychlila nebo začal výrazněji slábnout trh práce, mohla by být nová komunikační strategie Fedu podrobena mnohem tvrdší zkoušce.
Významným strukturálním tématem zůstává i dopad umělé inteligence na ekonomiku. Goldman Sachs upozornil na zajímavý posun mezi vysokoškolskými studenty. Po letech prudkého růstu zájmu o informatiku a programování začínají studenti přesouvat pozornost do oborů s nižším rizikem automatizace, zejména do zdravotnictví a některých technických profesí. Zájem o počítačové vědy a programování meziročně poklesl o více než 10 %, zatímco zdravotnické obory rostou. Jde o jeden z prvních viditelných důkazů, že očekávání spojená s AI již ovlivňují dlouhodobá kariérní rozhodnutí mladé generace.
- Vedle geopolitiky a Fedu se investoři intenzivně zabývají otázkou, kdo budou skuteční vítězové další fáze AI revoluce. Na Wall Street se objevuje stále více nových skupin akcií, které mají nahradit nebo rozšířit slavnou „Magnificent Seven“. Objevují se názvy jako FAB 10, MANGOS nebo AI Big 10, které vedle tradičních technologických gigantů zahrnují také společnosti OpenAI, Anthropic, SpaceX, Broadcom, AMD či Micron. Tento trend odráží přesvědčení investorů, že další vlna hodnoty nebude vznikat pouze u několika největších firem, ale i v širším AI ekosystému.
- Největší pozornost v rámci této debaty přitahuje Alphabet. Akcie společnosti za poslední rok výrazně překonaly většinu ostatních členů Magnificent Seven, přesto se obchodují za relativně umírněné ocenění. Investoři oceňují zejména kombinaci silného cash flow, dominantního postavení ve vyhledávání, rozsáhlé datové základny Androidu a rostoucí konkurenceschopnosti modelu Gemini. Pozitivně byla přijata i spolupráce s HSBC zaměřená na implementaci AI řešení, která by měla přinést významné provozní úspory a nové obchodní příležitosti.
- Důležitým investičním tématem se stává také energetická infrastruktura potřebná pro fungování umělé inteligence. Odhady naznačují, že spotřeba elektřiny amerických datových center by se mohla do roku 2030 více než zdvojnásobit. To posouvá pozornost investorů mimo samotné výrobce čipů směrem k energetickým společnostem, provozovatelům sítí a výrobcům bateriových úložišť. Stále více analytiků upozorňuje, že další fáze AI boomu nebude záviset pouze na výpočetním výkonu, ale také na schopnosti zajistit stabilní a flexibilní dodávky energie.
- Významnou součástí investičního příběhu se tak stávají bateriová úložiště a modernizace elektrické sítě. Američtí provozovatelé plánují v příštích letech rekordní objemy nových instalací bateriových kapacit, které mají pomoci vyrovnávat prudce rostoucí poptávku datových center po elektřině. Investoři začínají stále více sledovat firmy působící v energetické infrastruktuře, protože právě zde může vzniknout další vlna příjemců AI investic mimo tradiční technologický sektor.