Inflace v červnu spadla na 1,5 procenta. Bez zásahů vlády by se pohybovala kolem dvou procent – zde je výpočet
Červnová meziroční inflace v Česku zpomalila na 1,5 procenta z květnových 2,1 procenta. Jde o příznivý výsledek, na němž se vedle restriktivní měnové politiky České národní banky významně podílejí také letošní opatření vlády.
Konzervativní výpočty založené na datech České národní banky a Českého statistického úřadu ukazují, že bez nich by červnová inflace pohybovala kolem úrovně dvou procent, tedy zhruba o půl procentního bodu více.
Nejsilnější protiinflační efekt má převzetí plateb za podporované zdroje energie (POZE) státním rozpočtem. Domácnosti letos tento poplatek nehradí přímo v cenách elektřiny, což se okamžitě promítá do indexu spotřebitelských cen. Česká národní banka odhaduje, že toto opatření snižuje letošní inflaci přibližně o 0,4 procentního bodu. Bez něj by tedy červnová inflace nečinila 1,5 procenta, ale přibližně 1,9 procenta.
Druhým měřitelným opatřením je dubnové snížení spotřební daně z motorové nafty. To zlevňuje litr nafty včetně DPH o 2,35 koruny. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná červnová cena nafty přibližně 37 korun za litr, bez daňového opatření by tedy dosahovala zhruba 39,35 koruny. Relativní zlevnění proto činí 2,35 / 39,35, tedy přibližně 5,97 procenta.
Motorová nafta má podle oficiálního spotřebního koše ČSÚ váhu 12,269 promile, tedy 1,2269 procenta spotřebitelských výdajů domácností. Přímý dopad na celkovou inflaci lze proto spočítat: 5,97 procenta násobených vahou 1,2269 procenta představuje přibližně 0,073 procentního bodu. Zaokrouhleně tedy snížení spotřební daně z nafty snižuje letošní inflaci zhruba o 0,07 procentního bodu.
Součet obou efektů činí přibližně 0,47 procentního bodu. Bez nich by tak červnová inflace dosahovala přibližně 1,97 procenta namísto skutečných 1,5 procenta. Lze tedy říci, že vládní opatření snížila letošní inflaci téměř o půl procentního bodu.
Vláda sice zároveň regulovala obchodní marže u pohonných hmot. V červnu již platil vyšší strop obchodní marže než při zavedení regulace, takže jeho vliv na průměrnou cenovou hladinu byl pravděpodobně jen omezený. Celkově lze říci, že bez zásahů vlády by inflace činila v červnu zhruba dvě procenta.
Je ovšem třeba dodat, že nejvýznamnější protiinflační opatření – převzetí plateb za POZE státním rozpočtem – neznamená odstranění těchto nákladů z ekonomiky. Náklady pouze změnily svého plátce. Místo domácností a podniků je nyní hradí stát, tedy daňoví poplatníci nebo budoucí generace prostřednictvím vyššího veřejného dluhu. Z pohledu měřené inflace však jde o opatření s jednoznačně silným protiinflačním účinkem.
