Energetika roste a přetahuje talenty. Firmy bojují o techniky i projektové manažery

Česká energetika vstupuje do klíčové fáze transformace. V příštích letech ji čeká modernizace přenosové a distribuční soustavy, rekonstrukce tepláren, výstavba nových jaderných bloků i příprava na malé modulární reaktory. Ruku v ruce s tím se rozvíjejí obnovitelné zdroje energie, vznikají bateriová úložiště a digitalizují se provozy. Tato technologická vlna však přináší jeden zásadní problém - chybějící pracovní sílu. Firmy už teď narážejí na nedostatek lidí s technickým vzděláním a zkušenostmi, zatímco poptávka po nich rychle roste.

„Energetické firmy systematicky poptávají pracovníky na specializované technické a odborné pozice - od energetiků a technologů přes techniky řízení provozu až po projektové manažery nebo odborníky na obnovitelné zdroje,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik JenPráce.cz.

Podle nejnovějších dat portálu se průměrné mzdy v energetice meziročně zvýšily o 6,4 procenta. Elektrotechnik si dnes v průměru vydělá 46 900 korun, specializovaný technik 56 700 korun a technolog 68 100 korun. V manažerských pozicích se mzdy pohybují ještě výš - technický manažer bere v průměru 75 300 korun, zatímco projektový manažer obnovitelných zdrojů si přijde na 82 200 korun.

„Mezi často zastoupené profese patří například elektrotechnici, kteří v průměru dosahují mzdy kolem 46 900 Kč, což znamená meziroční nárůst zhruba o 5,5 %. Na tuto úroveň navazují specializovaní technici, typicky se zaměřením na údržbu energetických zařízení, automatizaci či měření – jejich průměrné mzdy se pohybují kolem 56 700 Kč a meziročně vzrostly přibližně o 4,8 %, “ doplňuje Michal Španěl.

Rychle rostou i platy technologů, kteří se podílejí na zavádění moderních řešení. „Výrazný posun je vidět také u profesí souvisejících s transformací energetiky. Typickým příkladem jsou projektoví manažeři v oblasti obnovitelných zdrojů, kteří koordinují instalace fotovoltaických, větrných či dalších nízkoemisních projektů. Jejich mzdy se aktuálně pohybují okolo 82 200 Kč a meziročně vzrostly o 7,1 %,“ uvádí Španěl.

Zatímco poptávka po odbornících sílí, pracovní trh naráží na generační propast. „Energetika čelí dvojímu tlaku - stárnutí stávajících zaměstnanců a současně nízkému počtu nových absolventů technických oborů. Během několika let odejde do důchodu významná část odborníků a inženýrů, kteří dosud zastávali klíčové pozice v provozu, údržbě nebo projektovém řízení,“ upozorňuje Španěl.

Podle něj se navíc zvyšuje odliv mladých talentů. „Konkurencí pro energetiku nejsou jen firmy v Německu a dalších zemích, ale i tuzemské obory jako automotive, strojírenství, IT nebo letecký průmysl. Ty často nabízejí kratší dobu trvání projektů, flexibilnější pracovní prostředí nebo širší možnosti mezinárodního uplatnění,“ dodává.

Naštěstí se téma energetiky stává atraktivnější i pro studenty. Univerzity hlásí rostoucí zájem o obory spojené s jadernou technikou, automatizací či obnovitelnými zdroji. Podobně reagují i střední školy, které v posledních letech registrují větší počet přihlášek do elektro a IT oborů. Odborníci se však shodují, že samotný zájem nestačí. Klíčem k řešení bude spolupráce mezi státem, školami a firmami. Ty mohou studenty motivovat nabídkou stipendií, praxí nebo duálních programů, které propojují výuku s reálnou zkušeností z provozu. Bez těchto kroků bude obtížné naplnit ambiciózní plány české energetiky, která se v příštím desetiletí stane jedním z nejdynamičtějších odvětví v zemi.