Dotace fatálně ničí evropskou ekonomiku, zjišťuje v nové studii OECD

Vlády po celém světě nalévají do domácích firem stovky miliard s vírou, že z nich vychovají tahouny ekonomiky. Místo růstu ale často jen přiživují neefektivitu a narušují tržní soutěž.

Dotace fatálně ničí evropskou ekonomiku, zjišťuje v nové studii OECD
Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda

OECD analyzovala stovky velkých průmyslových podniků a zjistila, že dotace firmám sice pomáhají urvat větší podíl na trhu, ale nevedou k vyšší produktivitě, větším investicím ani lepší ziskovosti. Firmy vyrábějí stejně jako dřív. Jen si díky státní pomoci mohou dovolit zlevnit a zabrat větší kus trhu.

Teoreticky by měly dotace fungovat jako motor změny. Snížit náklady, povzbudit investice, nastartovat inovace. Jenže realita je jiná. V číslech sice rozpočty na investice rostou, ale samotné chování firem se nemění. Utrácet víc začnou ne proto, že chtějí, ale protože mohou.

Reklama

Produktivita stagnuje nebo dokonce klesá. A bez produktivity se žádná ekonomika dlouhodobě neobejde. Pokud firmy ztratí motivaci zlepšovat se, protože si zvyknou na státní pomoc, trh přestává odměňovat ty nejlepší. Začíná nadržovat těm, kteří mají nejblíže k veřejným rozpočtům.

Největšími příjemci dotací jsou čínské podniky, hlavně ve strategických oborech jako je hliník, cement, sklo nebo polovodiče. Jenže na rozdíl od Západu jsou v Číně dotace systémové. Firmy s nimi dlouhodobě počítají a umějí je zabudovat do svého fungování. Západní firmy dostávají dotace spíš nárazově. Jsou méně předvídatelné, a proto méně užitečné.

Reklama

OECD upozorňuje, že klíčová je forma podpory. Nejlépe vycházejí daňové úlevy. Dávají firmám volnost, nejsou vázány na konkrétní projekt a bývají stabilní. Horší variantou jsou zvýhodněné půjčky pod tržní sazbou. Často končí u firem v problémech, které si díky nim jen prodlouží přežívání. K růstu je to ale neposune.

Hlavní zjištění studie je, že dotace sice zvyšují tržní podíl, ale nezvyšují zisk. Výsledkem je prostředí, kde vítězí ti, kteří prodávají levně díky veřejným penězům, ne ti, kteří nabízejí skutečnou hodnotu.

Stát si tím pod sebou podřezává větev. Chce podporovat silné hráče, ale místo toho drží nad vodou firmy závislé na pomoci. Namísto reálného růstu vzniká jen jeho draze zaplacená iluze.

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. V letech 2020-2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, která se zaměřovala zejména na boj s ekonomickými důsledky šíření onemocnění COVID-19. Je činný také jako socioekonomický analytik při Organizaci spojených národů (OSN). Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Sleduje vývoj (geo)politické a ekonomické situace ve světě a v České republice.

Další články autora
Reklama

Vědomosti dne

Jak obchodovat s akciemi

Svět velkých financí a tradingu na burzách je nyní otevřenější, než kdy dřív. Investiční strategie, které byly dříve výsadou malé skupiny finančníků, jsou dnes přístupné každému, kdo si zřídí účet u brokera, kterých je celá řada. Než se ale investor vrhne do světa obchodování akcií, měl by znát základní termíny a principy.

Proč cena zlata stále roste?

Zlato je cenný kov, který provází lidstvo po tisíciletí. Vždy bylo symbolem bohatství a napříč věky vždy dokázalo udržet svou hodnotu. A právě v tom spočívá jeho přitažlivost pro investory. Je to aktivum, které dlouhodobě obstálo přes všechny krize a ekonomické turbulence. Proč je zlato dobrá investice a proč jeho cena dlouhodobě roste?

Jak začít investovat

Investování je jedním ze způsobů, jak se účinně bránit proti inflaci a ochránit své peníze. Základem však je, poznat nejprve své možnosti, preference a stanovit si realistická očekávání. Váš investiční plán by měl počítat se třemi základy investování - výnosem, rizikem a likviditou.

Reklama
Reklama