Co všechno ovlivňuje průměrný výdělek a proč je důležité vědět, jak ho spočítat
Průměrný výdělek rozhoduje o výši náhrad za dovolenou, nemocenskou i odstupné. Správný výpočet může zaměstnancům výrazně ovlivnit jejich příjmy v různých životních situacích. Přesto řada lidí přesně neví, co všechno do něj patří a jak často se přepočítává.
Průměrný výdělek je základní finanční ukazatel, který významně zasahuje do výpočtu celé řady náhrad, příplatků a dalších složek mzdy. Podle zákoníku práce se jím rozumí průměrná hrubá mzda zaměstnance za tzv. rozhodné období, kterým bývá zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí. Z tohoto údaje se vypočítávají příplatky za práci přesčas, o víkendu, v noci nebo ve svátek, stejně jako náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, překážkách v práci nebo dovolené.
Jak upozorňuje Petr Jermář, specialista na finance z portálu Banky.cz, průměrný výdělek má vliv i na minimální výši odstupného při výpovědi, stejně jako na maximální možnou výši náhrady škody, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat.
Započítávají se i odměny za delší časové období
Do výpočtu průměrného výdělku se zahrnují všechny složky mzdy, které jsou spojeny s výkonem práce. Kromě základní mzdy tedy i osobní ohodnocení, prémie, bonusy a příplatky – například za práci ve svátek, v noci nebo o víkendu. Započítávají se i odměny za delší časové období, avšak pouze jejich poměrná část. Pokud tedy například zaměstnanec v únoru obdrží roční odměnu za předchozí rok, do výpočtu výdělku pro následující čtvrtletí se započítá pouze jedna čtvrtina této částky.
Naopak do průměrného výdělku se nezapočítávají složky mzdy, které nesouvisejí přímo s výkonem práce. Typicky jde o vánoční bonusy, odstupné, náhrady mzdy nebo odměny za pracovní pohotovost. Jak vysvětluje Jermář, tyto položky mají spíše sociální charakter a zákon je z výpočtu výslovně vylučuje.
Hrubá mzda za rozhodné období děleno odpracovanou dobou
Výpočet samotného průměrného výdělku není složitý. Základní vzorec je následující: hrubá mzda za rozhodné období děleno odpracovanou dobou. Výsledkem je průměrná hodinová mzda. Tu lze dále přepočítat na měsíční mzdu – vynásobením čtyřiceti hodin týdně a koeficientem 4,348, který představuje průměrný počet týdnů v měsíci. Pokud je průměrná hodinová mzda 250 Kč, měsíční výdělek vychází na 43 480 Kč.
Zákon zároveň stanovuje, že průměrný výdělek nesmí klesnout pod úroveň minimální mzdy. Pokud by k tomu došlo například při jejím navýšení na začátku roku, zaměstnavatel je povinen výdělek dorovnat.
Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku bývá běžně předchozí čtvrtletí. Například v dubnu se tedy vychází z údajů za leden, únor a březen. Výjimky ale existují. U nových zaměstnanců, kteří nastoupili během čtvrtletí, je rozhodným obdobím doba od nástupu do konce čtvrtletí. Při výpočtu náhrady škody například po pracovním úrazu může být naopak výhodnější vycházet z celoročního výdělku.
Důležitou roli hraje také správné stanovení odpracované doby. Započítávají se do ní i přesčasy – pokud si zaměstnanec za ně nevzal náhradní volno. Pokud někdo odpracoval méně než 21 pracovních dní, počítá se tzv. pravděpodobný výdělek, tedy částka, kterou by si pracovník pravděpodobně vydělal při běžné pracovní době.
Tento princip platí i pro zaměstnance pracující na dohody (DPP nebo DPČ) či s nepravidelnou pracovní dobou. U nich se průměrný výdělek stanoví podle skutečně odpracovaných hodin a vyplacené mzdy, případně opět formou pravděpodobného výdělku.
Průměrný výdělek se přepočítává čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu. V každém z těchto termínů musí zaměstnavatel zohlednit aktuální složky mzdy, aby odpovídaly zákonným požadavkům. Pokud výpočet není správný nebo zaměstnavatel opomene provést přepočet, může zaměstnanec požádat o nápravu. Pokud neuspěje, má právo obrátit se na inspektorát práce nebo v krajním případě na soud.
Od ledna 2025 navíc vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která upravila výpočet vpřípadech, kdy dojde ke změně týdenní pracovní doby během rozhodného období. Nově se v takových případech používá průměrná týdenní pracovní doba, což umožňuje férovější výpočet například u zkrácených úvazků.
Průměrný výdělek tak zůstává důležitým nástrojem nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance, kteří by jeho správnou výši neměli podceňovat. Ve výsledku totiž ovlivňuje nejen každodenní mzdu, ale i příjem v situacích, kdy jde o každou korunu.
