Americké akcie zakončily minulý týden navzdory přetrvávajícím inflačním a geopolitickým rizikům relativně dobře

Tržní přehled a makroekonomické události

Největší makroekonomickou slabinou zůstává americký spotřebitel. Předběžný srpnový průzkum University of Michigan ukázal další pokles spotřebitelské důvěry, přičemž největší zhoršení nastalo u starších a nízkopříjmových domácností a lidí bez vysokoškolského vzdělání, kteří jsou nejcitlivější na ztrátu kupní síly. Pouze 8 % respondentů očekává, že jejich příjmy během příštího roku porostou rychleji než inflace. Obavy potvrdily také maloobchodní tržby, které meziměsíčně klesly o 0,6 %, zatímco konsensus očekával růst o 0,1 %. Pro výsledky Walmartu, Ross Stores a BJ's tak bude klíčové, zda spotřebitelé pouze přesouvají nákupy k levnějším prodejcům, nebo skutečně omezují celkovou spotřebu.

Červencová CPI a PPI inflace sice přinesla určité zlepšení, nebyla však dostatečně slabá na potvrzení rychlého obratu měnové politiky. Po výrazně horším červencovém reportu zaměstnanosti byl trh rozdělen přibližně 50:50 ohledně možného zvýšení sazeb v září, po inflačních číslech však nyní připisuje zhruba 70% pravděpodobnost tomu, že Fed sazby ponechá beze změny. Současně se dramaticky uvolnily finanční podmínky: od zasedání Fedu 29. července S&P 500 vzrostl téměř o 7 %, VIX klesl o šest bodů na letošní minima a zlevnilo financování rizikových korporátních dluhopisů. Tržní ukazatel finančních podmínek Bloomberg se tak dostal na nejvolnější úroveň od roku 1996, přestože základní sazba Fedu zůstává na 3,50–3,75 % a dlouhodobé výnosy jsou vysoké. Tento rozpor může Fedu komplikovat snahu tlumit ekonomiku, protože samotné trhy fakticky část měnové restrikce ruší.

Dluhopisový trh současně vysílá výrazně méně optimistický signál než akcie. Americký desetiletý výnos je letos přibližně o 50 bb výše a aukce třicetiletých Treasury proběhla s výnosem 5,22 %, nejvyššími náklady od roku 2001. Ještě důležitější je růst reálných výnosů: americký třicetiletý reálný výnos se pohybuje kolem 3 %, poblíž 18letého maxima, zatímco britské a německé reálné výnosy jsou nejvýše za více než desetiletí. Příčinou je mimo jiné mimořádná konkurence o kapitál mezi státy a AI společnostmi. Alphabet, Amazon a Meta letos emitovaly téměř 220 mld. USD dluhopisů oproti 108 mld. USD za celý rok 2025, zatímco americký rozpočtový deficit má dosáhnout přibližně 1,9 bil. USD neboli 6 % tamního HDP. Vyšší reálné sazby zatím ekonomický růst nezastavují, ale představují rostoucí riziko pro drahé akcie, firemní investice i dlouhodobé dluhopisy.

Zpřísňování finančních podmínek se navíc stává globálním tématem. Ze 32 swapových trhů sledovaných Bloombergem dvě třetiny zaceňují během příštího roku zvýšení sazeb. Největší růst sazeb se očekává v Jižní Koreji a Japonsku, kde se AI investiční boom potkává s dražší energií; jihokorejské státní dluhopisy letos ztratily přes 9 % a japonské kolem 4 %. V Evropě výnosy německých, francouzských a italských dluhopisů vzrostly přibližně o 30 bb v prostředí vyšších energetických a obranných výdajů. Tradiční role státních dluhopisů jako ochrany akciového portfolia se tím oslabuje: pokud inflační a fiskální tlaky přinutí centrální banky zvyšovat sazby právě během případné akciové korekce, mohou dluhopisy místo diverzifikace ztráty ještě prohloubit.

Výsledky firem a sentiment

Hlavním firemním tématem týdne budou výsledky maloobchodních společností, které poslouží jako důležitý test kondice amerických domácností po překvapivém poklesu maloobchodních tržeb. Ve čtvrtek reportují Walmart, Ross Stores, Alibaba a Deere & Company. Investoři budou sledovat především vývoj návštěvnosti, průměrné útraty, marží a změny spotřebitelského mixu mezi základním a diskrečním zbožím. Vzhledem ke zhoršující se spotřebitelské důvěře mohou mít komentáře Walmartu a dalších retailerů pro makro výhled větší význam než samotné historické výsledky.

Fyzická omezení AI boomu doplňuje rostoucí regulatorní odpor. New York zavedl roční moratorium a Texas provádí audit připojování datacenter k energetické síti, což ukazuje, že rychlost výstavby nemusí odpovídat současným očekáváním technologických společností. Investiční příběh se proto postupně posouvá od otázky, kolik hyperscaleři chtějí utratit, k otázce, zda je vůbec možné plánovanou infrastrukturu postavit a napájet v požadovaném termínu. Tento posun může zvýhodňovat dodavatele elektrické infrastruktury, výroby energie a síťových technologií, zatímco pro provozovatele datacenter vytváří riziko zpoždění projektů a horší návratnosti kapitálu.

Zajímavým paradoxem zůstávají valuace technologického sektoru. Forward P/E technologií na červencovém minimu meziročně kleslo přibližně o 30 %, tedy podobným tempem jako během dot-com krize či globální finanční krize, přestože samotný S&P 500 zůstával poblíž historického maxima. Důvodem nebyl propad cen, ale ještě rychlejší růst očekávaných zisků: ceny technologických akcií za poslední rok vzrostly zhruba o 40 %, zatímco odhady budoucích zisků přibližně o 80 %. Technologické etf XLK zároveň od březnového minima zaznamenal nejsilnější 45denní růst ve své historii, přes 50 %. Tato relativní „levnost“ je proto zcela závislá na naplnění agresivních ziskových prognóz; jakékoli zpomalení AI capexu, pokles cen čipů či redukce technologických rozpočtů by mohly rychle zvýšit opticky stlačené valuace.

Dolar se mezitím nachází mezi protichůdnými fundamenty. Válka v Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv narušily historickou negativní korelaci mezi ropou a americkou měnou. USA jsou nyní významným energetickým exportérem, takže vysoké ceny ropy mohou podporovat exportní příjmy a zároveň zvyšovat atraktivitu dolaru. Proti tomu působí slabší červencový report zaměstnanosti a relativně umírněná inflace, které snížily očekávání dalšího zvyšování sazeb Fedu. Americké ministerstvo financí navíc při nedávné intervenci na podporu jenu prodávalo eura namísto dolarů, což trh interpretuje jako snahu administrativy neoslabovat americkou měnu v období zvýšeného geopolitického rizika.